|
poslední aktualizace popisků: 20.10.2017 |
|
| |
|
č. 1 |
Tr1a02 |
|
Jdeme na exkurzi vodního díla Mostiště, které naleznete severně od Velkého Meziříčí. Stavba přehrady byla dokončena v roce 1961. |
|
č. 2 |
Tr1a03 |
|
Odtokové koryto bezpečnostního přelivu. |
|
č. 3 |
Tr1a09 |
|
Sypaná hráz nádrže Mostiště je v jedné části rovná, v druhé je tvořená obloukem. Dohromady má na délku skoro 300 metrů. |
|
č. 4 |
Tr1a05 |
|
Nádrž přehrady Mostiště je vybudovaná na horním toku řeky Oslavy. |
|
č. 5 |
Tr1a10 |
|
Toková je barevná podzimní nálada okolo nádrže Mostiště. Nádrž slouží jako zásobárna pitné vody, stejně tak ale pro ochranu před povodněmi i pro výrobu elektrické energie. |
|
č. 6 |
Tr1a11 |
|
Vrcholek skaliska na okraji hráze. |
|
č. 7 |
Tr1a16 |
|
Komunikace na hrázi i kovové zábradlí vzniklo po velké rekonstrukci dokončené v roce 2006. |
|
č. 8 |
Tr1a18 |
|
Jeden z pracovníků Povodí Moravy, který nám poskytl obšírný výklad. |
|
č. 9 |
Tr1a06 |
|
Kolega fotograf. |
|
č. 10 |
Tr1a07 |
|
Jsme rozděleni na dvě skupiny. Jedna tu čeká na prohlídku vnitřních prostor hráze. |
|
č. 11 |
Tr1a08 |
|
Vyzkoušíme to? |
|
č. 12 |
Tr1a13 |
|
Nějaké dotazy? |
|
č. 13 |
Tr1a14 |
|
Diskuse na hrázi. |
|
č. 14 |
Tr1a15 |
|
Dotazy už nemáme. |
|
č. 15 |
Tr1a19 |
|
Dolů do podzemí hráze jsme jeli pomalým výtahem více než minutu. |
|
č. 16 |
Tr1a20 |
|
Už jsme tu všichni? |
|
č. 17 |
Tr1a21 |
|
Okolo turbíny. |
|
č. 18 |
Tr1a23 |
|
Tady vidíte... |
|
č. 19 |
Tr1a24 |
|
Chodba uvnitř hráze. |
|
č. 20 |
Tr1a25 |
|
Jsme pod hrází, která má na výšku téměř 30 metrů. |
|
č. 21 |
Tr1a26 |
|
Hele, bedla... |
|
č. 22 |
Tr1a27 |
|
Odtokové koryto řeky Oslavy pod hrází. |
|
č. 23 |
Tr1a29 |
|
A už jsme zase nahoře na hrázi. |
|
č. 24 |
Tr1a17 |
|
Krásně zrcadlící hladina nádrže Mostiště, jejíž plocha zabírá asi 90 ha. |
|
č. 25 |
Tr1a30 |
|
Po koruně hráze se vracíme k autobusu. |
|
č. 26 |
Tr1a31 |
|
Barvy podzimu okolo hráze. |
|
č. 27 |
Tr1a32 |
|
Bezpečností přeliv s délkou přelivné hrany přes 50 metrů. |
|
č. 28 |
Tr1a33 |
|
Před odjezdem. |
|
| |
|
č. 29 |
Tr1b02 |
|
A tady už nás vítají na vodním díle Jevišovice, kterou najdete až v Jihomoravském kraji přibližně 15 km tak nějak téměř severně od Znojma. |
|
č. 30 |
Tr1b07 |
|
Úzká koruna hráze měří na délku asi 120 metrů. |
|
č. 31 |
Tr1b17 |
|
Břehy okolo nádrže s rozlohou necelých 15 ha slouží dnes především k rekreačním účelům. |
|
č. 32 |
Tr1b16 |
|
Pamětní deska upozorňující na to, že přehrada Jevišovice patří k nejstarším ve střední Evropě a rozhodně je nejstarší na Moravě. Byla uvedena do provozu za císaře pána v roce 1897. |
|
č. 33 |
Tr1b19 |
|
Pohled na zděnou gravitační hráz přehrady Jevišovice. |
|
č. 34 |
Tr1b12 |
|
Mezi rekreační aktivity okolo přehrady se počítají i početní rybáři. Asi tu berou... |
|
č. 35 |
Tr1b15 |
|
Pohled dolů z hráze k odtokové výpusti. |
|
č. 36 |
Tr1b11 |
|
Na šišky ve vrcholcích stromů koukám z hráze přímo a rovně. Asi proto, že hráz je vysoká asi 14 metrů. |
|
č. 37 |
Tr1b10 |
|
Říčka Jevišovka bezprostředně pod hrází. |
|
č. 38 |
Tr1b18 |
|
Scházíme dolů. To přece vidíte, ne? |
|
č. 39 |
Tr1b05 |
|
Ještě ohlédnutí k hrázi přehrady Jevišovice. |
|
č. 40 |
Tr1b08 |
|
Odtokové koryto bezpečnostního přelivu. |
|
č. 41 |
Tr1b20 |
|
Je o čem diskutovat, že? |
|
č. 42 |
Tr1b21 |
|
I dámy k to mu mají co říci. |
|
č. 43 |
Tr1b04 |
|
Honza není zlej muž, jen se tak na mne občas tváří. Hlavně tehdy, když ho fotím. |
|
č. 44 |
Tr1b22 |
|
Pod hrází u říčky Jevišovky. |
|
č. 45 |
Tr1b24 |
|
Tak ještě poslední informace a odcházíme. |
|
| |
|
č. 46 |
Tr1c01 |
|
Brána do Dašovského mlýna je otevřená. Asi nás tu čekají. Jsme v osadě Dašov blízko obce Štěměchy několik kilometrů západně od Třebíče. |
|
č. 47 |
Tr1c02 |
|
Tady asi musíme zaklepat, abychom si mohli prohlédnout mlýn, který je zároveň jako muzeum mlynářství a venkovského životního stylu. |
|
č. 48 |
Tr1c03 |
|
Vítají nás usměvaví majitelé stařičkého Dašovského mlýna. Je opravdu prastarý. První písemná zmínka o tomhle mlýně pochází z roku 1536, ale podle ústní tradice sahá jeho historie až do doby panování Karla IV. |
|
č. 49 |
Tr1c07 |
|
Paní Marta Mastná, jejíž rodové kořeny sahají k majitelům mlýna až kdesi na přelomu 17. a 18. století, začíná svůj výklad. |
|
č. 50 |
Tr1c04 |
|
Muzeum ve mlýně má unikátní sbírku všemožných předmětů denní potřeby venkovských mlynářů a hospodářů. Tady je zrovna k vidění nějaká užitková keramika. |
|
č. 51 |
Tr1c05 |
|
Mlynáři bývali nejspíš i lovci. Ale asi jen drobnější zvěře. |
|
č. 52 |
Tr1c09 |
|
Že by v té truhle měli šišky na krmení hus? |
|
č. 53 |
Tr1c12 |
|
Hrnce. Některé trochu slepované. |
|
č. 54 |
Tr1c08 |
|
Taky ve mlýně se kupříkladu předl len a prováděly se i další podivuhodné a třebas i dosti nemlynářské činnosti. |
|
č. 55 |
Tr1c10 |
|
Muzejní exponáty v celém mlýně i každé místnosti jsou velice různorodé. Hrnce, nástroje, stroje i spousta různých obrázků a dokumentů na zdi. |
|
č. 56 |
Tr1c11 |
|
Posloucháme obšírný výklad nejen o způsobu a technice mletí, ale především o staré a dávné historii mlýna i o způsobu života zdejších majitelů a mlynářů. |
|
č. 57 |
Tr1c13 |
|
Kolovrat, hřeben i příze. Dozvíme se i to, jak se len zpracovával. |
|
č. 58 |
Tr1c18 |
|
V mlýně s množstvím dřevěných strojů mohlo být topení v takových kamínkách trochu nebezpečné, ne? |
|
č. 59 |
Tr1c19 |
|
Kamen je tu několik. Asi z různých období a různých místností i pater. |
|
č. 60 |
Tr1c06 |
|
Úžasné, co tu všechno mají. |
|
č. 61 |
Tr1c14 |
|
Různé stroje či nástroje, násypky, síta, třídičky, dopravníky a kdovíco dalšího. Nikdy jsem netušil, co všechno může a nebo i musí ve starém mlýně být. |
|
č. 62 |
Tr1c20 |
|
Vcházíme do dalšího patra. Pokud mě to neklame, jsou tu ta patra asi čtyři. |
|
č. 63 |
Tr1c23 |
|
Expozice lékaře MUDr. Karla Hobzy, který prošel jako lékař I. světovou válkou a po ní působil jako hospodář a správce Dašovského mlýna patřícího tehdy jeho ovdovělé sestře. |
|
č. 64 |
Tr1c25 |
|
Ložnice dr. Hobzy. |
|
č. 65 |
Tr1c26 |
|
Kromě správy mlýna dr. Hobza provozoval ve mlýně také lékařskou praxi. |
|
č. 66 |
Tr1c27 |
|
Úžasné věcičky. Maličké drobnůstky i větší nádobí. |
|
č. 67 |
Tr1c28 |
|
Něco pro dětičky... |
|
č. 68 |
Tr1c15 |
|
A tohle už je samotná mlýnice. |
|
č. 69 |
Tr1c16 |
|
Sypu, sypeš, sypeme... Melu, meleš, meleme... |
|
č. 70 |
Tr1c29 |
|
Obilí je-li umleté se tu třídí. Ale těch třídících strojů ve mlýně mnohem víc... |
|
č. 71 |
Tr1c31 |
|
Paní Mastná ví o historii svého mlýna i svých předků opravdu hodně. A stejně tak o způsobu mletí v různých minulých dobách. |
|
č. 72 |
Tr1c33 |
|
Jestli se o tomhle mluvilo, co to je, tak jsem to nepostřehl. Ale pochází to kousek od Hradce Králové, z Lhoty pod Libčany. |
|
č. 73 |
Tr1c34 |
|
Rozvodná kola. Od pohonu venkovním vodním mlýnským kolem se pohon rozváděl ke všem strojům po celém mlýně. |
|
č. 74 |
Tr1c35 |
|
Další mlýnský stroj, jehož účel neznám. Už hodně zapomínám a všechny ty mlýnské stroje se mi nakonec popletly tak, že nevím který je který a jaký na co slouží. |
|
č. 75 |
Tr1c37 |
|
Ozubené kolo je spojené s venkovním kolem poháněným vodou. Odtud se pak pohyb rozvádí, kam je třeba. |
|
č. 76 |
Tr1c38 |
|
A to už je vodní mlýnské kolo zvenku. Bylo zrekonstruováno v roce 2012, rok po otevření zdejšího muzea. |
|
č. 77 |
Tr1c39 |
|
Detailní záběr pohonu mlýnského kola vodou. |
|
č. 78 |
Tr1c40 |
|
A takhle vypadá pohon mlýnského kola shůry. |
|
č. 79 |
Tr1c41 |
|
Na dvorku ještě stojí za vyfocení jakýsi starý panský kočár. |
|
č. 80 |
Tr1c42 |
|
Loučíme se s majiteli a odcházíme. Bylo to tady moc pěkné i velice zajímavé. |
|
| |
|
č. 81 |
Tr1d01 |
|
Na procházce lesem okolo Dašovského mlýna. |
|
č. 82 |
Tr1d05 |
|
V lese roste neuvěřitelné množství hub. I jedlých. Tohle je ale samozřejmě krásná sukénka červené muchomůrky. |
|
č. 83 |
Tr1d09 |
|
Není to babička, ale babka určitě. |
|
č. 84 |
Tr1d02 |
|
Tyhle houbičky vyrostly na pařezu, který pod nimi ani není vidět. |
|
č. 85 |
Tr1d07 |
|
Asi poznáte václavky, ne? |
|
č. 86 |
Tr1d08 |
|
Památníček na lesního hajného Jana Poláčka, který, jak se na pomníčku píše, byl roku 1944 zatčen gestapem a následně v březnu roku 1945 byl nacisty ve Flossenburgu umučen. |
|
č. 87 |
Tr1d12 |
|
Zamilované bedly. Mačkají se jedna na druhou. |
|
č. 88 |
Tr1d14 |
|
Krása. A takových a podobných je v lese mnoho. |
|
č. 89 |
Tr1d06 |
|
Červenající se muchomůrčí miminko. |
|
č. 90 |
Tr1d11 |
|
Cesta vede vzrostlým lesem a my směřujeme (a trošku bloudíme) k rozhledně Mařenka. |
|
| |
|
č. 91 |
Tr1d15 |
|
Rozhledna Mařenka z roku 2012 stojí na vrcholu kopce Mařenka v nadmořské výšce 711 metrů. |
|
č. 92 |
Tr1d16 |
|
Po výstupu na vrch Mařenka a po dalších 156 schodech se dočkám krásného výhledu. |
|
č. 93 |
Tr1d17 |
|
Už se sice skoro začíná stmívat, ale udělat několik fotografií se ještě dá. |
|
č. 94 |
Tr1d18 |
|
Než jsem začal fotit, musel jsem se ale nějakou chvíli vydýchat. Výšlap na kopec Mařenka a pak ještě po schodech na vyhlídkovou plošinu 28 metrů nad zemí mi způsobil značné funění. |
|
č. 95 |
Tr1d19 |
|
Výhled z rozhledny však za trochu toho funění stojí. |
|
č. 96 |
Tr1d20 |
|
Tak poslední výhled, poslední fotka shůry. |
|
č. 97 |
Tr1d21 |
|
Rychle po schodech dolů, než mi všichni utečou, protože jsem samozřejmě poslední. |
|
č. 98 |
Tr1d23 |
|
A už jsem dole. Pod Mařenkou. |
|
| |
|
č. 99 |
Tr2a01 |
|
Tady v hotelu Zlatý kříž jsme v Třebíči ubytováni. Na náměstí je ale jen vchod, jinak je hotel nový a postavený vzadu směrem k řece. |
|
č. 100 |
Tr2a02 |
|
Náměstí před hotelem. |
|
č. 101 |
Tr2d01 |
|
Malovaný dům z konce 16. století, tedy z období renesance, stojí v jihovýchodním rohu Karlova náměstí. |
|
č. 102 |
Tr2d02 |
|
Bývaly doby, že sgrafita na domě bývala zakryta. Obnovena pak byla až na počátku 20. století. |
|
č. 103 |
Tr2d03 |
|
Malovaný dům působí vzhledem k okolním domům velmi nevšedně. |
|
| |
|
č. 104 |
Tr2b02 |
|
Přes řeku Jihlavu s výhledem na baziliku Sv. Prokopa míříme do třebíčské židovské čtvrti. |
|
č. 105 |
Tr2b03 |
|
Po levé straně tohohle výhledu na židovskou čtvrť bývaly továrny. Největší část pozemků tu zabírala Subakova koželužna. |
|
č. 106 |
Tr2b20 |
|
Nádherná ulička židovské čtvrti, Blahoslavova ulice. Není divu, že třebíčská židovská čtvrť je zapsána na seznam památek Unesco. |
|
č. 107 |
Tr2b21 |
|
Ulice L. Pokorného za slunečního svitu. |
|
č. 108 |
Tr2b22 |
|
Ulice L. Pokorného, tentokrát o kousek dál a když se sluníčko na chvíli schovalo. |
|
č. 109 |
Tr2b23 |
|
Někteří celou naši skupinu vedenou příjemnou průvodkyní musejí dohánět. |
|
č. 110 |
Tr2b24 |
|
Jsou sice trochu pozadu, ale zato jim závidím, že si stačili koupit dobrou kávičku. |
|
č. 111 |
Tr2b25 |
|
Před barokním domem čp. 53/25 s balkonem na kamenných krakorcích a s empírovou fasádou. |
|
č. 112 |
Tr2b26 |
|
Ona "a b c" na domě znamenají, že v domě bývalo kondominium, v němž žily tři různé rodiny. |
|
č. 113 |
Tr2b27 |
|
V domě čp. 53/25 žil český interbrigadista a tělovýchovný funkcionář Leopold Pokorný, po němž je ulice pojmenována. |
|
č. 114 |
Tr2b28 |
|
Budova bývalé židovské školy. |
|
č. 115 |
Tr2b30 |
|
Barevné domy u židovské radnice. |
|
č. 116 |
Tr2b31 |
|
Došli jsme zase k řece Jihlavě. |
|
č. 117 |
Tr2b32 |
|
Posloucháme výklad naší průvodkyně u židovské radnice. |
|
č. 118 |
Tr2b33 |
|
Přední synagoga. Přední proto, že bývala blíž bráně do židovského ghetta. |
|
č. 119 |
Tr2b34 |
|
Před vchodem do Přední synagogy, která je dnes kostelem Československé husitské církve. |
|
č. 120 |
Tr2b36 |
|
Tenhle nápis je jediná věc uvnitř kostela připomínající bývalou synagogu. Ale já ten hebrejský nápis nepřečtu. |
|
č. 121 |
Tr2b35 |
|
V uličce před Přední synagogou je nás plno. |
|
č. 122 |
Tr2b55 |
|
Domky ve stráni, kudy se stoupá k židovskému hřbitovu. |
|
č. 123 |
Tr2b56 |
|
Ulička jménem Opuštěná vypadá opravdu opuštěně. Tomu příčnému opěrnému kusu zdi nad uličkou, tomu se říká prampouch. |
|
č. 124 |
Tr2b57 |
|
Blahoslavova ulice blízko Zadní synagogy. |
|
č. 125 |
Tr2b37 |
|
Nahoru se jde směrem k židovskému hřbitovu. |
|
č. 126 |
Tr2b38 |
|
Židovská čtvrť je dole pod námi. |
|
č. 127 |
Tr2b39 |
|
Hotel Joseph je prý dosti luxusní a fuguje v soustavě několika zrekonstruovaných židovských domů. |
|
č. 128 |
Tr2b40 |
|
Pohled přes město Třebíč ke Strážné hoře. |
|
| |
|
č. 129 |
Tr2b07 |
|
Zadní synagoga z roku 1669 je na konci Blahoslavovy ulice a přiléhá k ní dům Seligmana Bauera, v němž je dnes informační středisko. |
|
č. 130 |
Tr2b11 |
|
Sympatická průvodkyně nám představuje nejen synagogu, ale i židovské náboženství a židovské zvyky a tradice. |
|
č. 131 |
Tr2b08 |
|
Židovské fresky a hebrejské texty se nalezly pod bílou přemalbou při rekonstrukci provedené koncem 20. století. |
|
č. 132 |
Tr2b09 |
|
Fresky byly zakryty přemalbou zhruba od roku 1926, kdy přestala být synagoga nábožensky využívána a posloužila na dlouhá léta jako skladiště Subakovy koželužny. Ještě později pak soudruzi v synagoze skladovali zeleninu. |
|
č. 133 |
Tr2b13 |
|
Hebrejská kniha, v tomto případě základní židovský text, Pět knih Mojžíšových, se čte zprava doleva. A tak se v ní taky obráceně listuje. Devítiramenný svícen slouží Židům k zapalování světel během osmidenního svátku Chanuka. Osm posvátných světel je pro každý den Chanuky a deváté rameno je zapalující neposvátné světlo. |
|
č. 134 |
Tr2b12 |
|
Muzejní ukázka svitku tóry, která bývá uložena v každé synagoze, kam židovští věřící chodívají za modlitbou. I tenhle svitek se čte zprava doleva. |
|
č. 135 |
Tr2b15 |
|
Na balkónu uvnitř Zadní synagogy si lze prohlédnout model třebíčské židovské čtvrti z lehkého balzového dřeva zachycující stav židovského města před rokem 1850. |
|
č. 136 |
Tr2b17 |
|
Pohled z balkónu do hlavní synagogy. Za zástěnou bývala tóra, pokud synagoga byla Židům posvátným a modlitebním svatostánkem. |
|
č. 137 |
Tr2b18 |
|
A ještě pohled na hebrejské písmo, které v Čechách asi umí přečíst jen málokdo z Židů. Dobře si to asi přečtou rabíni. |
|
č. 138 |
Tr2b19 |
|
A ještě jeden pohled do synagogy a na další skupinu zvědavých turistů. |
|
| |
|
č. 139 |
Tr2b41 |
|
Na tuhle překrásnou alej narazíte cestou k židovskému hřbitovu. |
|
č. 140 |
Tr2b42 |
|
Obřadní síň a vedle ní vchod do židovského hřbitova založeného někdy ve druhé polovině 15. století. |
|
č. 141 |
Tr2b43 |
|
Třebíčský židovský hřbitov je jedním z největších a nejlépe dochovaných židovských hřbitovů v celé Evropě. Tohle je však nejnovější část hřbitova a památník obětem I. světové války. |
|
č. 142 |
Tr2b44 |
|
Náhrobky spíše novějšího data. |
|
č. 143 |
Tr2b45 |
|
Prostě nová část starého hřbitova. |
|
č. 144 |
Tr2b46 |
|
Scházíme dolů mezi ty nejstarší náhrobky pohřbených Židů. |
|
č. 145 |
Tr2b47 |
|
Je to úžasné, nemám k tomu jiný komentář. |
|
č. 146 |
Tr2b48 |
|
Od těchhle nejstarších (úplně nejstarší je z roku 1631) až po ty nejnovější náhrobky se jich na třebíčském židovském hřbitově co do počtu uvádí asi 2600. |
|
č. 147 |
Tr2b49 |
|
Pod náhrobky je na celém hřbitově pohřbeno více než 11 tisíc lidí. |
|
č. 148 |
Tr2b50 |
|
Kolega fotograf na hřbitově stojící, neležící. |
|
č. 149 |
Tr2b53 |
|
Schody od hřbitova v podzimních barvách. |
|
č. 150 |
Tr2b54 |
|
Červené listí na zdi mě vyprovází zpátky k židovské čtvrti. |
|
č. 151 |
Tr2b52 |
|
Výhled na Třebíč z kopce, na kterém židovský hřbitov nachází. |
|
| |
|
č. 152 |
Tr2b58 |
|
Bazilika Sv. Prokopa v pohledu od řeky Jihlavy. Nachází se v bezprostředním sousedství židovské čtvrti. |
|
č. 153 |
Tr2c02 |
|
Samotná bazilika Sv. Prokopa je součástí třebíčského benediktinského kláštera. |
|
č. 154 |
Tr2c03 |
|
Vrátka do nevelké klášterní zahrady. |
|
č. 155 |
Tr2c04 |
|
Bazilika Sv. Prokopa je románsko-gotický kostel, vybudovaný ve 13. století na místě malé kaple při benediktinském klášteře. |
|
č. 156 |
Tr2c05 |
|
Západní stranu baziliky Sv. Prokopa ukončují dvě mohutné věže. |
|
č. 157 |
Tr2c06 |
|
Pohled k informačnímu centru u baziliky Sv. Prokopa. |
|
č. 158 |
Tr2c07 |
|
Fotografuje se vším, co má kdo po ruce. |
|
č. 159 |
Tr2c08 |
|
Mladá a pohledná děvčata fotím vždycky a všude rád. |
|
č. 160 |
Tr2c09 |
|
I tady máme k prohlídce průvodkyni a začínáme před vchodem do tentokrát křesťanského chrámu. |
|
č. 161 |
Tr2c10 |
|
Detail portálu nad vchodem do bazilky. |
|
č. 162 |
Tr2c11 |
|
Pohled do hlavní lodi baziliky Sv. Prokopa. Celý chrám měří na délku asi 66 metrů. |
|
č. 163 |
Tr2c12 |
|
Detail horní části kostelní lodi s valdštejnským (nemýlím-li se) erbem. Valdštejnové totiž uvedli kostel do původní podoby, když předtím světská moc po dvě stě let zneužívala baziliku tím, že uvnitř zřídila pivovar, konírnu a dokonce i prádelnu. |
|
č. 164 |
Tr2c13 |
|
Pohled ke klenbám v přední části chrámové lodi. Klenba přímo nad mou hlavou pochází až z baroka. |
|
č. 165 |
Tr2c14 |
|
Hlavní oltář v přední části chrámu. |
|
č. 166 |
Tr2c15 |
|
Posloucháme výklad průvodkyně. Kněz a mše budou až jindy. |
|
č. 167 |
Tr2c16 |
|
Na sloupu za kazatelnou, stejně jako na všech ostatních, jsou plastiky českých světců. |
|
č. 168 |
Tr2c17 |
|
Při výkladu průvodkyně zůstali všichni za mnou. Proto je tady přede mnou chrámová loď bez lidí. |
|
č. 169 |
Tr2c18 |
|
Co k tomu napsat? Prakticky v každém křesťanském kostele najdete křtitelnici... |
|
č. 170 |
Tr2c19 |
|
Přecházíme postupně do přední části chrámu. |
|
č. 171 |
Tr2c20 |
|
Socha svatého Prokopa se spoutaným ďáblem na řetězu, což je jeden z hlavních atributů svatému Prokopovi přináležejících. |
|
č. 172 |
Tr2c21 |
|
Takovýhle ďáblík na řetězu je ovšem velmi fotogenický. |
|
č. 173 |
Tr2c22 |
|
Spoutaného ďábla jsem si musel ještě vyportrétovat. |
|
č. 174 |
Tr2c23 |
|
Oltář. Hlavní. Co jiného? Jen dodám, že je zasvěcený svatému Vojtěchu. |
|
č. 175 |
Tr2c25 |
|
Bazilika v Třebíči je opravdu překrásná a je na co se dívat. Nahoru i dolů. |
|
č. 176 |
Tr2c24 |
|
Stropní klenba. |
|
č. 177 |
Tr2c26 |
|
Nástěnné kostelní svítidlo. Myslím, že takovémuhle se říká věčné světlo. |
|
č. 178 |
Tr2c28 |
|
Opatská kaple s křížovou klenbou se nachází v severní lodi chrámu. |
|
č. 179 |
Tr2c29 |
|
Každého v Opatské kapli přivábí pohled na nástěnné malby s biblickou tematikou nákladně restaurované na konci 20. století. |
|
č. 180 |
Tr2c31 |
|
Detail kamenné hlavice na sloupu v Opatské kapli. |
|
č. 181 |
Tr2c32 |
|
Je na co se dívat, že? Ale na mě se raději nedívejte... |
|
č. 182 |
Tr2c33 |
|
Na kapli koukejte! |
|
č. 183 |
Tr2c34 |
|
Pod třebíčskou bazilikou se ještě nachází úžasná a překvapivě velká krypta s oltářem. |
|
č. 184 |
Tr2c35 |
|
Procházet se v přítmí mezi kamennými pilíři pod tímhle gotickým žebrovím je vskutku zajímavý zážitek. |
|
č. 185 |
Tr2c36 |
|
Žulová dlažba v kryptě pochází z doby obnovy krypty ve 30. letech 20. století. |
|
č. 186 |
Tr2c37 |
|
Průchod do další části trojlodní krypty. |
|
č. 187 |
Tr2c38 |
|
Malá kovová plastika s Ukřižovaným je umístěna v kryptě na kamenném oltáři. |
|
č. 188 |
Tr2c39 |
|
Osmihranné pilíře (je jich tu na padesát) ukončují hlavice s rostlinnými ornamenty, ale i s motivy fantaskních zvířat či tváří. Každý sloup je přitom jiný. |
|
č. 189 |
Tr2c40 |
|
Krypta je shora kryta křížovou klenbou opatřenou klínovými žebry a široce rozepjatými oblouky. |
|
č. 190 |
Tr2c41 |
|
Ukřižovaný při hře světla a stínů. |
|
č. 191 |
Tr2c42 |
|
Krypta třebíčské baziliky se rozkládá pod chórem hlavní lodi a zasahuje rovněž do sousedních částí bočních lodí. A prý odtud vede (jenže odkud vlastně?) tajná chodba do nedaleké obce Sokolí. A nebo možná někam úplně jinam. |
|
č. 192 |
Tr2c43 |
|
V nevelké klášterní zahradě se nachází i hluboká studna. |
|
č. 193 |
Tr2c44 |
|
Okolo studny kolem dokola... |
|
č. 194 |
Tr2c45 |
|
Klášterní zahrada umožňuje takovýhle výhled na Třebíč s dominantou městské věže. |
|
č. 195 |
Tr2c46 |
|
Apsida ukončující východní konec baziliky Sv. Prokopa. |
|
č. 196 |
Tr2c48 |
|
V malé klášterní zahrádce jsem vyfotil květ maurského slézu. Jedná se o léčivou rostlinu. Sbírá se květ i list a používá se při zánětech, zejména sliznic. |
|
č. 197 |
Tr2c47 |
|
A chystáme se k odchodu. To je z baziliky Sv. Prokopa všechno. |
|
| |
|
č. 198 |
Tr2e01 |
|
Náměstí Svobody v nevelkém městečku Brtnice. Objížďky byly všude kolem a nebylo jednoduché se sem dostat. |
|
č. 199 |
Tr2e02 |
|
Rodný dům architekta Josefa Hoffmanna (narodil se tady v roce 1870) nám nabídl expozici některých jeho prací spolu s pracemi jeho učitele Otto Wagnera. |
|
č. 200 |
Tr2e03 |
|
Kamenný most přes říčku Brtnici se sochami šesti svatých dříve spojoval křesťanskou a židovskou čtvrť města. |
|
č. 201 |
Tr2e05 |
|
Říčka Brtnice, kamenný most i brtnická radnice, to všechno se na brtnickém náměstí najde. |
|
č. 202 |
Tr2e09 |
|
Barokní sochy pocházejí od sochaře Davida Liparta. Tyhle představují poustevníka sv. Františka z Pauly a mučedníka sv. Floriána. |
|
č. 203 |
Tr2e10 |
|
I socha sv. Jana Nepomuckého, mučedníka katolické církve a jednoho z českých zemských patronů, stojí na mostě na straně blíže k radnici. |
|
č. 204 |
Tr2e06 |
|
Pohled z náměstí k brtnickému zámku. |
|
č. 205 |
Tr2e11 |
|
Říčka Brtnice protéká středem náměstí. |
|
č. 206 |
Tr2e07 |
|
Barevné domy na brtnickém Náměstí Svobody. |
|
č. 207 |
Tr2e12 |
|
Za jihozápadním rohem náměstí stojí kostel Svatého Jakuba Většího. |
|
| |
|
č. 208 |
Tr2f03 |
|
Rokštejn stojící na návrší nad říčkou Brtnicí a odspodu schovaný za silnou zdí se v písemnostech poprvé objevuje v roce 1289. |
|
č. 209 |
Tr2f04 |
|
Dámy hledí na takzvaný dvojhrad, což je prý v Čechách ojedinělá středověká archeologická záležitost. |
|
č. 210 |
Tr2f08 |
|
Pohled na palác dolního hradu, jehož okenní výklenky ještě osvětluje rychle zapadající slunce. |
|
č. 211 |
Tr2f09 |
|
Palác dolního hradu a silná hranolová věž. |
|
č. 212 |
Tr2f06 |
|
Zbytky mnoha zdí naznačují, že se každopádně jednalo o rozsáhlou a mohutnou hradní stavbu. |
|
č. 213 |
Tr2f10 |
|
Po rozsáhlé přestavbě ve 14. století je tahle vysoká věž jediná stavba, která tu zůstala z původního ranně gotického hradu. |
|
č. 214 |
Tr2f13 |
|
Zbytky paláce horního hradu Rokštejn. |
|
č. 215 |
Tr2f11 |
|
Pohled návštěvníka, který stojí mezí palácem horního hradu a věží. |
|
č. 216 |
Tr2f12 |
|
Západní zdi hradu bude nízké sluníčko osvětlovat už jen chvilku. Je čas nechat hrad hradem a vrátit se. |
|
| |
|
č. 217 |
Tr3a01 |
|
Vstupujeme na okraj přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, která se nachází nad řekou Jihlavou v blízkosti jaderné elektrárny Dukovany. |
|
č. 218 |
Tr3a11 |
|
Nad obcí Mohelno, na okraji rezervace, stojí tahle malá kaplička. |
|
č. 219 |
Tr3a03 |
|
Za údolím řeky Jihlavy stojí jaderná elektrárna Dukovany. |
|
č. 220 |
Tr3a05 |
|
Mohelenská hadcová step je díky svému podloží (nerost hadec neboli serpentinit) jedinečná a specifická svojí rozmanitou florou. |
|
č. 221 |
Tr3a06 |
|
Dole v údolí je vidět přehradní hráz vodní nádrže Mohelno, která slouží jako vyrovnávací nádrž vodního díla Dalešice postaveného pro potřeby jaderné elektrárny Dukovany. |
|
č. 222 |
Tr3a09 |
|
A tady je společná fotografie účastníků zájezdu. Fotografoval nás řidič autobusu, tak jsme tu snad všichni... |
|
| |
|
č. 223 |
Tr3b02 |
|
Už na cestě domů jsme se u Žďáru nad Sázavou zastavili na Zelené hoře u další památky zařazené do světového dědictví Unesco. |
|
č. 224 |
Tr3b01 |
|
Pohled od jihovýchodu na celý areál poutního kostela Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Jedná se o jedinečné dílo architekta Santiniho (celým jménem Jan Blažej Santini Aichel). |
|
č. 225 |
Tr3b05 |
|
Stejně jako ambit má i samotný kostel v půdorysu tvar hvězdy a Santini ho projektoval především za použití kružítka. |
|
č. 226 |
Tr3b04 |
|
Detail vrcholku kostela Sv. Jana Nepomuckého. |
|
č. 227 |
Tr3b06 |
|
Čekání na komentovanou prohlídku celého areálu. |
|
č. 228 |
Tr3b11 |
|
Výklad k téhle jedinečné památce, kterou v brzké době čeká výrazná rekonstrukce, začíná vně ambitu při západní přístupové bráně. |
|
č. 229 |
Tr3b10 |
|
Výhled na Žďár nad Sázavou podél západní přístupové cesty. |
|
č. 230 |
Tr3b07 |
|
Pohled na žďárský klášter, jehož opat Václav Vejmluva v roce 1719 dal první popud ke stavbě svatostánku na Zelené hoře. |
|
č. 231 |
Tr3b08 |
|
Součástí cisterciáckého kláštera je i bazilika Nanebevzetí Panny Marie, na jehož vnitřní výzdobě se po požáru a následné opravě rovněž podílel Jan Blažej Santini. |
|
č. 232 |
Tr3b09 |
|
Ještě jeden pohled na část žďárského kláštera za Bránským rybníkem a schovaného za stromy oděnými do podzimních barev. |
|
č. 233 |
Tr3b12 |
|
Několik málo dochovaných plastik ctností sv. Jana Nepomuckého a andílků nad branami ambitu, kterýžto se sestává z deseti pravidelných kruhových úseku, mezi nimiž se střídá pět vstupní bran a pět pětiúhelných kaplí. |
|
č. 234 |
Tr3b13 |
|
V pěti obloucích půdorysu kostela je pět oltářů, čtyři menší jsou věnované čtyřem evangelistům a hlavní oltář sv. Janu Nepomuckému. |
|
č. 235 |
Tr3b15 |
|
Detail plastiky sv. Jana Nepomuckého obklopeného pěti anděli. Stojí na kouli představující nebeskou klenbu, opět s pěti hvězdami. Pětka jako symbol se vůbec v celé stavbě objevuje takřka všude. Vychází to zřejmě z legendy, že nad místem smrti Jana Nepomuckého se objevila koruna z pěti hvězd. |
|
č. 236 |
Tr3b16 |
|
Stejně jako všechny plastiky i oltáře v kostele je i tahle kazatelna dřevěná. |
|
č. 237 |
Tr3b17 |
|
Výjev na kazatelně představuje svržení Jana Nepomuckého z Karlova mostu do Vltavy, když byl předtím (v březnu 1393) na Staroměstské rychtě umučen k smrti. |
|
č. 238 |
Tr3b19 |
|
Tahle plastika s knihou na jednom z vedlejších oltářů představuje sv. Matouše. |
|
č. 239 |
Tr3b14 |
|
Pohled ke klenbě kostela připomíná jazyk sv. Jana Nepomuckého (je zde uložen jako relikvie), který byl údajně nalezen neporušený ve světcově hrobě v pražské katedrále Sv. Víta. A tenhle jazyk v klenbě prý zabránil propadu popela a ohně uchránil tak vybavení vnitřních prostor kostela při požáru v roce 1784. |
|
č. 240 |
Tr3b18 |
|
Varhany na galerii třetího podlaží kostela. Schody na horní galerie nevedou zevnitř z kostela, ale z venku. |
|
č. 241 |
Tr3b20 |
|
Poslední pohled k oltáři a poslední fotografie interiéru před odchodem. |
|
č. 242 |
Tr3b22 |
|
Odcházíme stejnou branou ambitu, kterou jsme vešli. |
|
č. 243 |
Tr3b23 |
|
Ještě poslední fotografie kostela Sv. Jan Nepomuckého. Pozůstatky hřbitova (který tu musel být zřízen, aby po požáru nedošlo ke zbourání a úplnému zničení celé památky) budou prý při brzké kompletní rekonstrukci odstraněny docela. |
|
č. 244 |
Tr3b24 |
|
Poslední pohled k téhle úžasné a dlouho nedoceněné Santiniho stavbě, která se (včetně odlesnění okolí) při mnoha úpravách a rekonstrukcích pomalu dostává do téměř stejného stavu, v jakém byla v roce 1722 vysvěcena. |