Lubomír Prause: fotogalerie "Peru a Bolívie (2006)", přehled s popisky

	poslední aktualizace popisků: 10.3.2019
V Peru

	Lima, čtvrť Miraflores
	č. 1	P02102	Ranní výhled z okna hotelu Santa Cruz, kde jsme strávili svou první peruánskou noc.
	č. 2	P02201	Líba s Vláďou před hotelem Santa Cruz.
	č. 3	P02202	Jeden z moderních kostelů čtvrti Miraflores: Parroquia de la Asunción.
	č. 4	P02204	Kruhový parčík ve čtvrti Miraflores nedaleko pobřeží.
	č. 5	P02205	Mezi vysokými budovami se vyjímají i vcelku honosné vily. Vily patřící nejspíš limské smetánce.
	č. 6	P02206	Brzy ráno je ještě chladno a jdeme se podívat na pobřeží Pacifiku.
	č. 7	P02209	Vily místních boháčů jsou dokonale chráněny mřížemi i elektrickým plotem. To by u nás asi nešlo.
	č. 8	P02210	Jeden z pohledů na moderní budovy limské čtvrti Miraflores.
	č. 9	P02211	Líba a Vláďa na chodníku při návratu na hotel.

	Lima, klášter San Francisco
	č. 10	P02301	Naše průvodkyně, paní Bertha. Rodilá Peruánka. Tady nám něco povídá o klášteře San Francisco a jeho katakombách s kostnicí, kam se záhy zajdeme podívat.
	č. 11	P02302	Líba uprostřed přemnožených holubů na prostranství před klášterem San Francisco.
	č. 12	P02311	Malý Peruánec mezi holuby.
	č. 13	P02303	Průčelí kostela Svatého Františka. Nevím, kterého přesně. Svatých Františků je totiž vícero.
	č. 14	P02307	Detailnější pohled na část průčelí kostela Svatého Františka.
	č. 15	P02305	Socha nějakého svatého, možná svatého Františka, notně poznamenaná holubím trusem.
	č. 16	P02310	Před kostelem San Francisco je živo.
	č. 17	P02309	Líba s Vláďou i paní Bertha se usmívají i po prohlídce kostnice v podzemí kláštera Svatého Františka.

	Limské hlavní náměstí Plaza Mayor
	č. 18	P02401	Ta budova vepředu s vyřezávanými dřevěnými balkóny je Arcibiskupský palác.
	č. 19	P02402	Za Arcibiskupským palácem s vyřezávanými balkóny stojí velká katedrála.
	č. 20	P02416	Hlavní portál velké limské katedrály na náměstí Plaza Mayor. Bývá označován jako Portada del Perdon, což znamená něco jako "Dveře odpuštění".
	č. 21	P02704	Po náměstí Plaza Mayor prochází jakýsi církevní průvod, který sledují davy lidí.
	č. 22	P02706	Obraz Ukřižovaného, kterého nesli v čele procesí.
	č. 23	P02708	Předtím byla katedrála přeplněná lidmi, kteří tam byli na mši. Teď je zavřená. Dovnitř se už nepodíváme.
	č. 24	P02410	Prezidentský palác v Limě je na náměstí Plaza Mayor. To náměstí se však správněji a oficiálně jmenuje Plaza de Armas. Nicméně tím prvním často užívaným názvem se právě liší od všech dalších náměstí prakticky všech peruánských měst, které se všechny jmenují Plaza de Armas.
	č. 25	P02419	Prezidentský palác, známý jako Pizarrův dům, s vlající peruánskou vlajkou.
	č. 26	P02515	Jeden z několika postranních vchodů do Prezidentského paláce.
	č. 27	P02406	Velkých koloniálních budov s vyřezávanými dřevěnými balkóny je na limském hlavním náměstí Plaza Mayor několik.
	č. 28	P02405	Střed limského náměstí Plaza Mayor.
	č. 29	P02409	Náměstí Plaza Mayor doplňují záhony květin i vodotrysky.
	č. 30	P02407
	č. 31	P02420	Uprostřed hlavního limského náměstí je velká kašna.
	č. 32	P02422	I sochu trubače na vrcholu kašny ničí nezničitelní a přemnožení holubi.
	č. 33	P02411	Peruánci uprostřed svého limského hlavního náměstí.
	č. 34	P02421	Armáda nebo policie?

	Centrum Limy
	č. 35	P02510	Uprostřed obrovské limské hlavní pošty.
	č. 36	P02511	Z hlavní limské pošty telefonovat domů nebudeme, že ne?
	č. 37	P02512	Horní patro limské hlavní pošty s podivnými silnými mřížemi se železa zabraňujícími v průchodu mezi různými sektory.
	č. 38	P02502	Typicky oblečená Peruánka s charakteristickým kloboučkem.
	č. 39	P02506	Paní Bertha nám ukazuje, jak si máme chránit své batožiny v pro turisty ne zcela bezpečné Limě.
	č. 40	P02516	Policistka na limské ulici není nic zvláštního. V řadách peruánské policie je mnoho žen.
	č. 41	P02513	Věž kostela Santo Domonigo.
	č. 42	P02517	Barevné domy z koloniálních dob na pěší zóně v centru Limy.
	č. 43	P02518	Jeden z mnohých hotelů.
	č. 44	P02520	Některé koloniální domy mají vskutku úžasnou výzdobu.
	č. 45	P02523	Asi nejslavnější a nejkrásnější dřevěné balkóny v Limě se nacházejí na barokním paláci Torre Tagle.
	č. 46	P02526	Bližší pohled na část paláce Torre Tagle s krásným vyřezávaným balkónem.
	č. 47	P02524	Pohled do dvora jednoho z domů naproti paláci Torre Tagle.
	č. 48	P02503	Budova železničního nádraží Desamparados.
	č. 49	P02504	Naše česká výprava prochází ulicí směrem od nádraží Desamparados. Vlevo už je vidět část rozlehlého Prezidentského paláce.
	č. 50	P02501	Balkóny na domech okolo hlavního limského náměstí už většinou nejsou tak honosné.
	č. 51	P02508	Most přes řeku Rimac. Na druhou stranu řeky nám paní Bertha nedoporučovala chodit.
	č. 52	P02525	Vláďa je fotograf i kameraman. V této chvíli to druhé.
	č. 53	P02602	Jsme v restauraci a čekáme na oběd. Jeho cena v samém centru Limy byla myslím nejnižší na celé naší cestě.
	č. 54	P02603	Jirka a Vašek si po obědě vychutnávají místní pivo.

	Národní muzeum v Limě
	č. 55	P02802	Nepříliš vzhledná budova Národního muzea Peru.
	č. 56	P02806	Uvnitř muzea se fotografovat nesmělo, ale tady zrovna nikdo nebyl.
	č. 57	P02805	Tohle zlatý tričko z muzea není dobře zaostřený, neboť se mi klepaly ruce, aby mě někdo při fotografování nenačapal.
	č. 58	P02807	Líba před peruánským Národním muzeem, kdy čekáme na ostatní.

	Pisco
	č. 59	P03101	Večer po příjezdu do Pisca mě zaujala takhle nasvícená budova zdejšího magistrátu, postavená v maurském stylu.
	č. 60	P03102	Večer na náměstí Plaza de Armas v Picsu.
	č. 61	P03301	Líba na nádvoří hotýlku v Piscu pokuřuje svou poslední večerní cigaretu.
	č. 62	P03202	Paní Bertha nás vítá v Peru drinkem zvaným pisco. Krásné. Máme pisco v Piscu.
	č. 63	P03203	Drink se správně jmenuje pisco sour a je vyrobený s vinné pálenky pisco, a napění se společně s limetkou, džusem, bílkem a troškou cukru.
	č. 64	P03204	Líba v Piscu má pisco na pysku. Ještě, že to pisco není s pískem.
	č. 65	P04101	Ranními ulicemi Pisca jezdí množství malých motorových tříkolek.
	č. 66	P04104	Tříkolka za jízdy se mi při neostrém pozadí i popředí docela povedla.
	č. 67	P04102	Vypouštějí nás ven. Nikoli z vězení, ale z hotelu San Jorge. Autobus už čeká.

	Přístav Playa el Chaco
	č. 68	P04203	V přístavu Playa el Chaco rybáři vykládají svoje úlovky.
	č. 69	P04502	Tlupa pelikánů brázdí vody přístavu Playa el Chaco. Druhem je to pelikán chilský.
	č. 70	P04206	Kotvící rezavá rybářská loď je obsypaná kormorány.
	č. 71	P04509	Tučňák plechový, čerstvě natíraný, v přístavu Playa el Chaco.
	č. 72	P04205	Už nám chystají plavidlo k ostrovům Ballestas.

	Paracaský trojzubec
	č. 73	P04305	Takhle vypadá známý a proslulý asi 130 metrů vysoký trojzubec nacházející se na poloostrově Paracas. Je to opravdu trojzubec, nebo spíš svícen, kaktus či strom života?
	č. 74	P04307	Místní říkají Paracaskému trojzubci španělsky Candelabro, což znamená pochopitelně kandelábr. Ale taky svícen. Je to velice pozoruhodný a záhadný artefakt minulosti.
	č. 75	P04304	Všichni čučíme jedním směrem: na Paracaský trojzubec alias Kandelábr. Nikdo neví, co to je, a všichni víme, že je to záhada.

	Ostrovy Ballestas
	č. 76	P04402	Ostrovy Ballestas jsou osídleny především obrovskými koloniemi ptáků.
	č. 77	P04403	Kolem skalních bloků a bran ostrovů Ballestas vozí turisty na lodičkách. Vystoupit na břeh se nesmí.
	č. 78	P04405	Skalní most obsypaný ptactvem.
	č. 79	P04407	Modré nebe, modrá voda, červené skály.
	č. 80	P04414	Na skalisku odpočívající lachtaní rodinka. Jsou to lachtani plaví.
	č. 81	P04415	Je obdivuhodné, jak se právě na tohle skalisko ti lachtani vůbec dostali.
	č. 82	P04408	Kolonie terejů guánových.
	č. 83	P04406	Terej guánový zanechává na skalách ostrovů Ballestas své guáno, tedy trus.
	č. 84	P04409	Tučňáci Humboldtovi. Druh často chovaný i v zoologických zahradách.
	č. 85	P04410	Terejové a pelikáni.
	č. 86	P04416	Další Humboldtovi tučňáci.
	č. 87	P04419	Pelikáni a kormoráni.
	č. 88	P04420	Kormorán druhem guánový.
	č. 89	P04417	Snesou se tu pohromadě: vlevo tučňáci Humboldtovi, vpravo pelikáni chilští, pod nimi kormoráni guánoví. Mezi guánovými kormorány je však jeden kormorán rudonohý, který se pozná podle nápadně červených nohou.
	č. 90	P04418	Tisíce ptáků na skalách, tisíce ptáků ve vzduchu.
	č. 91	P04421	Ostrovy Ballestas jsou vytvarované do různých skalních bran a oblouků.
	č. 92	P04423	U nakládací rampy nás Edgardo informuje o guánu, jeho těžbě a významu. Význam guána, tedy ptačího trusu, dnes už poněkud upadá, ale dříve to býval skvělý vývozní artikl a výborné hnojivo.
	č. 93	P04432	Člun s turisty na vlnách Pacifiku. Málokterý z nich se ubrání guánu a většina si kousek tohohle nechtěného "suvenýru" odtud odváží.
	č. 94	P04433	Ostrovy Ballestas jsou krásné i samy o sobě.
	č. 95	P04422	Dřevěné rampy a plošiny se používají při těžbě guána.
	č. 96	P04462	Těžba guána v dnešní době probíhá jednou za čtyři nebo i více let.
	č. 97	P04436	Jedno z menších skalisek čouhajících nad hladinu Pacifiku.
	č. 98	P04447	Skalní brána. Zdaleka na ostrovech není jediná.
	č. 99	P04440	Lachtan plavý. Možná je známější jako lachtan hřívnatý a nebo taky lvoun.
	č. 100	P04428	Tenhle lachtan vypadá jako mrtvý. Ale není. Když já o sobě řeknu, že mám polohu ležícího lachtana, vězte, že ležím právě takhle.
	č. 101	P04444	Jedním z poznávacích znaků, kterými se lachtani liší od tuleňů, jsou jejich ušní boltce. Lachtani mají maličké, zatímco tuleni vůbec žádné.
	č. 102	P04442	Hřívnatá hlava samce lachtana hřívnatého čili plavého.
	č. 103	P04445	Lvouni se dřív lachtanům říkalo proto, že samci tohohle druhu lachtana mají hřívu podobně jako samec lva. Tady vidíte právě samce, jak trůní nad svým harémem.
	č. 104	P04427	Červená skála a ležící lachtan na ní. Poloha ležícího lachtana mi je sice sympatická, ale tu "postel" bych si představoval poněkud jinak.
	č. 105	P04453	V některých zátokách jsou vidět obrovské kolonie lachtanů plavých neboli hřívnatých.
	č. 106	P04459	Lachtani cachtající se nedaleko naší loďky.
	č. 107	P04457	Lachtani plaví se plaví ve vodě.
	č. 108	P04451	Že tohle je krab, asi pozná každý. Ale málokdo asi ví, že druhem je to krab světlonohý, nebo jinak též lávový.
	č. 109	P04465	Při návratu do přístavu Playa El Chaco jsme měli štěstí na delfíny. Ale vyfotil jsem jen pár ploutviček, protože delfíni jsou příliš rychlí.
	č. 110	P04466	Obsazeno tereji a kormorány.
	č. 111	P04506	Pelikán chilský žije pouze na pobřeží Peru a Chile. Někdy bývá považován za poddruh pelikána hnědého.
	č. 112	P04507	Chilští pelikáni si spokojeně plavali i v přístavu kolem naší lodi. Byli jsem jim tu blíž, než těm na ostrovech Ballestas.

	Oáza a Huacachina s lagunou
	č. 113	P05106	Obrovská písečná duna, jak je vidět ze silnice, když se přijíždí k oáze Huacachina.
	č. 114	P05104	Kameramané jako by byli uprostřed Sahary. Jenže tady jsme od Afriky hodně daleko!
	č. 115	P05103pa	Oáza Huacachina se nachází uprostřed písečných dun a začíná tu těmihle stromy.
	č. 116	P05108	Jedna z ulic v oáze Huacachina.
	č. 117	P05109	Uprostřed oázy je laguna, či chcete-li jezírko. My se právě chystáme na okružní procházku.
	č. 118	P05110	Okolo laguny Huacachina jsou palmy, chodníky a parková úprava.
	č. 119	P05116pa	Laguna Huacachina v celé své šíři.
	č. 120	P05120	Duny okolo oázy jsou vysoké a ti, co stoupají pěšky nahoru a vidíte je jen jako tečičky, ti to vědí nejlíp.
	č. 121	P05121	Cestička okolo oázy.
	č. 122	P05124	Co všechno roste v písku.
	č. 123	P05123	Rostliny ve vodě se v zadní části laguny Haucachina zvedají vysoko nad hladinu.
	č. 124	P05125	To jsem já na procházce okolo laguny. Ten klobouk jsem si koupil u ostrovů Ballestas jako antiguánový.
	č. 125	P05126	Voda oázy Huacachina je zelená. Možná proto, že na hladině odráží okolní zelené rostlinstvo.
	č. 126	P05128	Líba a Jitka po nenáročném pěším kolečku kolem jezírka.
	č. 127	P05201	Na obědě v restauraci.
	č. 128	P05202	Nevěřili jsme vlastním očím, když za námi do restaurace přišel i salónní kouzelník a mimo jiné tahal dámám na peruánské světlo "jejich" prádélko.
	č. 129	P05203	Po kouzelníkovi nás při obědě doprovázela neodmyslitelná na živo hraná peruánská hudba.

	Huacachina, terénní jízda po dunách
	č. 130	P05302	Nasedat, nasedat! Pojede se na projížďku.
	č. 131	P05304	Jsem v Peru, ale takhle nějak jsem si představoval spíš Saharu.
	č. 132	P05308	I když to na fotografii možná tak nevypadá, jízda po dunách je docela divoká.
	č. 133	P05314	Po poušti jezdíme dvěma buginami, které tu vidíte při jedné z několika krátkých zastávek.
	č. 134	P05312	Líba na ostré hraně písečné duny.
	č. 135	P05313	Uprostřed pouště, uprostřed písku.
	č. 136	P05315	Vidíme na konec pouště nebo je to fatamorgána?
	č. 137	P05316	Poušť kolem oázy Huacachina.
	č. 138	P05318	Fotku z buginy nebylo jednoduché udělat, protože každou chvíli hrozilo, že s foťákem někde praštím a roztřískám ho o konstrukci.
	č. 139	P05320	Pouštní krajina okolo Huacachiny je přes její nehostinnost svým způsobem krásná.
	č. 140	P05321	Chviličku stojíme, abychom se mohli nadechnout před prudkým sjezdem z duny dolů.
	č. 141	P05323	Při rychlé jízdě dunami nahoru a dolů se člověku tají dech.
	č. 142	P05337	I když jedeme kousek po relativní rovině, drncá to úplně stejně jako když jezdíme po dunách nahoru a dolů.
	č. 143	P05346	Téměř celá (kromě mě), řádně vyklepaná, osádka naší buginy. Tenhle řidič ovšem patří k druhé bugině.
	č. 144	P05333	Naše bugina pěkně zblízka a v celku. I s naším řidičem.
	č. 145	P05331	Zastavujeme u jiné menší oázy, která tentokrát žádnou lagunu nemá.
	č. 146	P05329	V téhle oáze, před kterou stojíme jako tři králové, bývala kdysi chajda peruánského prezidenta.
	č. 147	P05332	Líba stojí na zbytcích pískem zaváté silnice, která k oáze a k prezidentské chatě kdysi vedla.
	č. 148	P05334	Těch pár stromů tu živoří z několika kapek vláhy ukryté kdesi hluboko v písku.
	č. 149	P05343pa	Pěkně celá oáza Huacachina fotografovaná z blízké duny.
	č. 150	P05344	Okraj laguny Huacachina, kde začínají obrovské hromady písku.

	Nazca a proslulé geoglyfy v poušti
	č. 151	P06102	Nazca je město a tohle je náměstí.
	č. 152	P06101	Křižovatka ulic v Nazce.
	č. 153	P06105	Komunikovat přes Internet je z Peru možné prakticky všude a navíc neuvěřitelně levně.
	č. 154	P07202	U bazénu hotelu Alegria.
	č. 155	P07104	Itinerář pro let nad pouští v Nazce.
	č. 156	P07105	Líba a Barbara při čekání na letadlo. Sledují, jak jiní odlétají a přilétají.
	č. 157	P07106	Líba stále čekající na letadlo. Čeká dlouho, předlouho.
	č. 158	P07109	Líba ještě pořád čeká na letadlo. Tentokrát ale už v jiné části letiště, kam nás převezli. Tady už jsme nečekali takovou dobu, ale dlouho to bylo taky.
	č. 159	P07110	Konečně! Už poletíme!
	č. 160	P07115	Geoglyf velryby. Přeťatý nějakou širokou linií.
	č. 161	P07119	Linie, trojúhelníky a další geometrické obrazce v nazcaské poušti, která je narušená erozí stékající povrchové vody.
	č. 162	P07122	Poněkud záhadný obrazec postavy na horském svahu. Kresbě se říká se kosmonaut nebo astronaut. V anglických textech je někdy označována jako owlman, což znamená soví muž, možná volněji přeloženo zírající člověk.
	č. 163	P07125	Poušť v Nazce protíná Panamerická dálnice.
	č. 164	P07126o	Jedna z několika ptačích kreseb v písku Nazcy. Tohle je geoglyf kondora.
	č. 165	P07127	Nad okrajem nazcaské pouštní planiny.
	č. 166	P07129	Poušť v Nazce a přímka Panamerické dálnice.
	č. 167	P07131	Na něčem, co by pan Däniken určitě označil za přistávací dráhu mimozemšťanů, já vidím osmičku. Jen nevím, jestli není ležatá a neznamená nekonečno. To by mohla být vzdálenost mimozemšťanů od Země, že pane Dänikene?
	č. 168	P07133	Papoušek. Tedy jeho kresba v poušti.
	č. 169	P07134o	Vyhlídková věž u Panamerické dálnice a kresby stromu a rukou nedaleko od ní.
	č. 170	P07135	Hrůza! Vždyť naše letadlo je úplně nastojato!
	č. 171	P07137	Poušť v Nazce se rozkládá mezi horskými svahy.
	č. 172	P07141	Nad Nazcou při návratu na letiště.
	č. 173	P07142	Pilot během přistávacího manévru.
	č. 174	P07144	Pilot našeho letadla se s námi loučí. Možná nám i děkuje, že jsme mu při těch šílených zatáčkách ze strany na stranu nepozvraceli letadlo.
	č. 175	P07145	Jirka a Líba zase při čekání. Tentokrát nikoli na letadlo, ale na odvoz do hotelu.

	Cesta po pobřeží Pacifiku
	č. 176	P08101	Pískem zavátá silnice podél Pacifiku.
	č. 177	P08104	Ne nepodobno sněhovým závějím. Jenom tenhle "sníh" nemá onu charakteristickou zářivě bílou barvu.
	č. 178	P08105	Při rychlé jízdě podél Pacifiku do směrem do deště.

	Arequipa
	č. 179	P09101	Letiště v Areqipě, kam jsme se museli časně ráno vypravit pro naše ztracené zavazadlo.
	č. 180	P09102	Pohled z taxíku, kterým se vracíme z arequipského letiště se ztraceným a teď znovunalezeným báglem.
	č. 181	P09111	Taxík se na naše přání vrací nazpátek z letiště okrajovými částmi Arequipy a nikoliv po hlavní třídě.
	č. 182	P09109	V okrajových čtvrtích Arequipy jsou četná políčka.
	č. 183	P09114
	č. 184	P09115	Na město za silnicí bezprostředně navazují lány polí.
	č. 185	P09104	Vypadá to jako vězení, ale je to hřiště a hotel.
	č. 186	P09116	Šťastná je Líba, když se ztracená batožina našla! A šťastný taxikář, který měl hned po ránu kšeft.
	č. 187	P09118	Snídající Líba.
	č. 188	P09119	Vašek, Líba a Vláďa v hotelu Mamatila po snídaní.
	č. 189	P09301	Ulice nedaleko hlavního náměstí Plaza de Armas s průčelím paláce Tristan del Pozo.
	č. 190	P09304	Na nádvoří paláce Tristan del Pozo.
	č. 191	P09305	Pohled z nádvoří paláce Tristan del Pozo ke vchodu z ulice San Francisco.
	č. 192	P09307	U téhle zdi vlevo sídlí v paláci Tristan del Pozo jakási banka.
	č. 193	P10105	Ulice směřující ke katolickému kostelu San Francisco.
	č. 194	P10107	V pozadí hory a kostel San Francisco.
	č. 195	P10104	V obchodní pasáži mají podobných soch několik.
	č. 196	P10109	Další z arequipských ulic.
	č. 197	P09117	Ulička s výhledem k horám. S výhledem na šestitisícový vulkán Chachani.
	č. 198	P10111	Nízké barevné domky jsou v ulicích Arequipy k vidění často.
	č. 199	P10202	Zbyněk s Barbarou na hotelové terase píší pozdravy do vzdáleného domova.
	č. 200	P10209	Líba s Vláďou na terase hotelu Mamatila.
	č. 201	P11117	Na střešní terase hotelu Mamatila perou i suší prádlo. Prát na střeše je totiž v Peru docela běžné. A mají tu také vyhlídku pro nás turisty.

	Arequipa, klášter Santa Catalina
	č. 202	P09201	Vně klášterního komplexu Santa Catalina.
	č. 203	P09204	Uvnitř červených zdí klášterního komplexu Santa Catalina.
	č. 204	P09206	"Tak pojď, všichni už jsou vevnitř."
	č. 205	P09208	Podloubí s nástěnnými freskami.
	č. 206	P09210	Klášter Santa Catalina je velmi rozlehlý. Má svá náměstí i své ulice.
	č. 207	P09228	Ulička s begóniemi.
	č. 208	P09209	Malý oltář kdesi v interiéru kláštera.
	č. 209	P09216	Nosítka. Hádal bych, že na rakev se zesnulým.
	č. 210	P09223	V klášteře Santa Catalina jsou k vidění i cenné křesťanské relikvie.
	č. 211	P09253	Oltář v jedné z mnoha klášterních modliteben.
	č. 212	P09225	Vláďa fotografující uprostřed ďábelsky modrých stěn jedné ze čtvrtí kláštera Santa Catalina.
	č. 213	P09250	Podloubí je uvnitř kláštera Santa Catalina několik.
	č. 214	P09211	Detail výzdoby klášterních podloubí.
	č. 215	P09251	Malovaný ornament, jakých je po zdech vícero.
	č. 216	P09254	Klášterní obrazárna.
	č. 217	P09217	Jeptišky bývaly vzdělané a jak vidno, tak zřejmě i hudbymilovné. A možná pořád jsou.
	č. 218	P09227	Postel se často dávala pod podobná klenutí, která při častých zdejších zemětřeseních spáče dokážou trochu ochránit.
	č. 219	P09218	Pohled do nitra jedné z několika kuchyní.
	č. 220	P09237	Klášterní toaleta, čili klozet. Nikoliv ovšem pro turisty.
	č. 221	P09239	Líba ve velké centrální vývařovně kláštera Santa Catalina.
	č. 222	P09238	Ve spižírně sousedící s centrální kuchyní.
	č. 223	P09220	Domky, stříšky, dvorky, uličky a průchody.
	č. 224	P09222	Jedna z ulic uprostřed kláštera.
	č. 225	P09229	V téhle části kláštera mají zdi pro změnu temně červenou barva.
	č. 226	P09230	Někam se nesmí. Tam přebývají jeptišky dodnes.
	č. 227	P09231	Uvnitř kláštera prý přebývalo až na čtyři stovky jeptišek. Dnes jich je mnohem méně, neboť velká část kláštera už neslouží svému původnímu účelu a je zpřístupněna turistům.
	č. 228	P09232	Součástí kláštera jsou náměstí i různě široké ulice. Tahle je naopak docela úzká.
	č. 229	P09234	Stará klášterní prádelna. Stačí přehradit dlaní, a voda už natéká. Místo špuntu prý používali mrkev.
	č. 230	P09236	Jak vidno, klášter Santa Catalina je svým způsobem město ve městě. Má i svoje pojmenované ulice.
	č. 231	P09241	Klášterní kašna s červenými rybičkami.
	č. 232	P09242	Výhled na vulkán Chachani z klášterní terasy.
	č. 233	P09244	Výhled z klášterní terasy, tentokrát k vulkánu El Misti.
	č. 234	P09247	Vláďa na vyhlídce v klášteře Santa Catalina.
	č. 235	P09249	Výhled na novější a modernější Arequipu.

	Arequipa, náměstí Plaza de Armas
	č. 236	P09403	Demonstrace na náměstí Plaza de Armas. Prý proti prezidentovi.
	č. 237	P09406	Protestující demonstranti jdou po náměstí Plaza de Armas v průvodu, jako na prvního máje.
	č. 238	P09408	Průvod demonstrujících hlídá ozbrojená police.
	č. 239	P09407	Průvod na hlavním náměstí pochoduje přímo před velkou arequipskou katedrálu.
	č. 240	P09703	Obědváme v restauraci přímo na náměstí Plaza de Armas. Tak co si dáme?
	č. 241	P09715	Na fotografii jsme všichni, kteří jsme se rozhodli jít na oběd, neboť nás tady vyfotil obsluhující číšník.
	č. 242	P09717	Tohle už jsem fotil já, samozřejmě že patřičně hladový.
	č. 243	P09720	Arequipeňa je o mnoho lepší pivo, než Cristal, který jsme měli v Limě.
	č. 244	P09713	Peruánští hudebníci vždycky dobře vědí, kde nějací turisté jsou.
	č. 245	P09714	Peruánský hudebník s panovou flétnou.
	č. 246	P09711	Téměř všichni peruánští hudebníci jsou multiinstrumentalisté.
	č. 247	P09705	Taxíky jsou tady v Arequipě typicky žluté a typickým taxíkem je tu maličké Daewoo.
	č. 248	P09726pa	Panoráma hlavního náměstí v Arequipě, náměstí Plaza de Armas.
	č. 249	P09722	Uprostřed náměstí Plaza de Armas v Arequipě je zeleň a park s palmami.
	č. 250	P09728	Pohled k šestitisícové hoře Chachani.
	č. 251	P09729	Tohle nejsou Hitchcockovi ptáci, ale arequipští holubi.
	č. 252	P10302	Katedrála v Arequipě po setmění.
	č. 253	P10304	Večerní fotografie z náměstí Plaza de Armas v Arequipě.
	č. 254	P10306	Kdosi mi vběhl do obrazu náměstí, ale na to nehleďte.

	Arequpia, velká katedrála
	č. 255	P09507	Věž arequipské katedrály.
	č. 256	P09730	Před arequipskou katedrálou už demonstrace skončila.
	č. 257	P09706	Výhled na katedrálu s pozadím vulkánu El Misti.
	č. 258	P09503	Jeden z vedlejších oltářů ve velké katedrále.
	č. 259	P09504	Kazatelna velké katedrály.
	č. 260	P09505	Hlavní oltář ve velké katedrále Arequipy.
	č. 261	P09506	Posloucháme informace, které nám v katedrále podává paní Bertha.
	č. 262	P09502	Je to v interiéru katedrály a určitě poznáte, že jsou to varhany.

	Arequipa, klášter La Compania
	č. 263	P09601	Průčelí jezuitského kláštera La Compania, nevelkého kláštera umístěného v rohu náměstí Plaza de Armas.
	č. 264	P09602	Úžasně kudrlinkatě vyzdobené je průčelí kláštera La Compania.
	č. 265	P09608	Kamenný výklenek s křížem při obvodové zdi kostela La Compania.
	č. 266	P09604	Hlavní zlatem bohatě zdobený oltář v jezuitském kostele La Compania.
	č. 267	P09607	Modlitba věřících.
	č. 268	P09612	Třpytivý sníh na vrcholcích vulkánu Chachani, jak je vidět z teras kláštera La Compania.
	č. 269	P09609	Klášterní nádvoří.
	č. 270	P09610	Jitka u kašny na nádvoří kláštera jezuitů La Compania.
	č. 271	P09613	No sláva! Konečně jednou někdo taky vyfotí mě.

	Arequipa z hotelové vyhlídky
	č. 272	P10204	Odpolední pohled na vulkán El Misti, jehož svahy se zvedají blízko za Arequipou.
	č. 273	P10207	Zasněžené vrcholky Chachani v odpoledním slunci.
	č. 274	P10210	Vláďa taky fotografuje na hotelové terase hotelu Mamatila, v pozadí je vidět vulkán El Misti.
	č. 275	P10211	Fotka z nejvyššího vrcholu hotelové vyhlídky.
	č. 276	P10219pa	Panoráma celého odpoledního výhledu z vyhlídky hotelu Mamatila.
	č. 277	P10215	Pohled na město s vulkánem El Misti v pozadí je úžasný.
	č. 278	P10212	Střechy Arequipy okolo hotelu.
	č. 279	P10205	Pohled ze střechy hotelu Mamatila do sousední ulice.
	č. 280	P10206	Na střechách v Arequipě se najde ledasco. Taky kupříkladu pes.
	č. 281	P10208	Pohled na střechy Arequipy napovídá, že tu není všechno ideální a krásné.
	č. 282	P11119	Vrcholky vulkánu Cahchani nedlouho po východu slunce.
	č. 283	P11118pa	Panoráma vulkánu Chachani v brzkém ranním slunci.
	č. 284	P11104pa	Ranní panoráma výhledu na vulkán Chachani.
	č. 285	P11105	Kvůli takovýmhle ranním fotkám si bylo třeba přivstat.
	č. 286	P11106	Nad městem se vznáší podivný ranní smog.
	č. 287	P11108	Ranní pohled přes střechy domů na věže katedrály v Areqipě.
	č. 288	P11114	Střechy kláštera Santa Catalina.

	Arequipa, čtvrť Yanahuara
	č. 289	P11201	Bohaté průčelí koloniálního kostela Sv. Jana Křtitele.
	č. 290	P11212	Detail z portálu kostela Sv. Jana Křtitele.
	č. 291	P11206	Naše auto se zaplachtovanými bágly na střeše stojí na parkovišti v Yanahuaře před zdejším kostelem.
	č. 292	P11208	Líba před palmami na náměstí v Yanahuaře.
	č. 293	P11210	Kdoví, jestli by Líba dokázala z takovéhle palmy uloupnout lísteček. A jestli ano, kdoví, zda by ho odnesla.
	č. 294	P11202	Pohled z náměstí v Yanahuaře k vulkánu Chachani.
	č. 295	P11209	Malebná ulička v Yanahuaře s ještě malebnějším pohledem na zasněžený vulkán.
	č. 296	P11213	Celá Arequipa je za touhle zdí. Proti rannímu sluníčku se však vůbec fotografovat nedá.

	Havárie autobusů za Arequipou
	č. 297	P11301	Na konci takovéhle fronty nedaleko za Arequipou jsme museli zastavit.
	č. 298	P11308	Kolem projíždějící sanitky signalizovaly, že se tu stala nějaká vážná nehoda.
	č. 299	P11310	Jeden z autobusů, které se tu srazily, zůstal na silnici. Ale náraz to musel být strašný. Není to dobře vidět, ale za autobusem ve škarpě jsou přikrytí mrtví.
	č. 300	P11313	Druhý z havarovaných autobusů zůstal trčet nad propastí.
	č. 301	P11312	Při pohledu na tu hrůzu mi nebylo moc dobře.
	č. 302	P11311	V autobusu jsou vidět další mrtví, které odtamtud dosud neodnesli. Přednost měli ti živí.
	č. 303	P11314	Zranění jsou vynášeni do sanitek, které se tu střídají jedna za druhou.
	č. 304	P11315	Příšerné. Řidič tohohle autobusu určitě nehodu nepřežil.
	č. 305	P11302	Zrovna v místě, kde jsme museli zastavit, vede nahoru do kamenité stráně vybetonovaný chodníček se schody.
	č. 306	P11306	Křížek na stráni nad námi jakoby symbolizoval tu tragickou nehodu, která se tu stala.
	č. 307	P11304	Vláďa stojí u malé kapličky, ke které nás betonový chodníček dovedl.

	Peruánské hory okolo Vizcachani
	č. 308	P11402	Výhled do krajiny za Arequipou.
	č. 309	P11403	Z Arequipy z nadmořské výšky necelých 2400 metrů stoupáme stále nahoru do hor.
	č. 310	P11404	Z cesty peruánskými horami.
	č. 311	P11407	Lidská obydlí pochopitelně ani v nadmořských výškách téměř 4000 metrů nechybí.
	č. 312	P11502	Zastavili jsme. Tam dole před námi jsou vikuně. Jsou tak nenápadné, že se divím, že je vůbec někdo zahlédl.
	č. 313	P11504	Lamy vikuně jsou plaché a tudíž je vidíme dost z dálky.
	č. 314	P11505	Vikuně žijí jen v těchle nadmořských výškách. Jen tady rostou traviny, kterými se živí.
	č. 315	P11603	Zastavili jsme u zájezdní hospody, kde volně pobíhala tahle poněkud přidrzlá alpaka. Což je taky lama.
	č. 316	P11604	Skalní stěna za hospodou ve Vizcachani.
	č. 317	P11606	Líba pijící koka čaj vyrobený ze sušených lístků koky.
	č. 318	P11607	Koka čaj ze sušených lístků koky (botanicky rudodřev koka nebo kokainovník pravý) pěkně zblízka. Je to docela lahodný, osvěžující a pro velké nadmořské výšky vhodný a doporučovaný nápoj. Rozhodně se po něm ale nezhulíte.
	č. 319	P14711	Hele, já to zkusím sníst!
	č. 320	P11609	Peruánské trhovkyně si v horách vydělávají nejen prodejem svých barevných výrobků.
	č. 321	P11611	Za takovou fotku s alpačím a lidským mládětem se tady musí tvrdě zaplatit, i když se vám vzadu pořád plete nějaká barevná sukně.
	č. 322	P14714	Vláďa chce mít fotku s lamou a vulkánem El Misti v pozadí, a tak musí alpaku nalákat na cukřík.
	č. 323	P11703	Lamy aplaky volně se pasoucí v peruánských horách.
	č. 324	P11704	Tyhle lamy jsou lamy krotké a slouží domorodcům jako hospodářská zvířata.
	č. 325	P11706	Lamy krotké, jak vidíte, tu čekají s pořádným nákladem suchého roští.
	č. 326	P11707	Lamy krotká jako nosič suchého chrastí.
	č. 327	P11708	Většinu domácích lam má jejich majitel označenou na ušním boltci barevnými uzlíky. Něco jako podpis v uzlovém písmu.
	č. 328	P11713	Peruánská horská krajina je nádherná.
	č. 329	P11715	Nízké zelené traviny a modravé vrcholky vzdálených hor.
	č. 330	P14701	Náhorní rovina oplývá jinde vzácnou vodu, která zásobuje pastviny pro alpaky.
	č. 331	P14702	Lamy alpaky tu mají všechno pohromadě. Pastvu i vodu.
	č. 332	P14703	Lamy alpaky chovají domorodci především na maso a vlnu.
	č. 333	P14704	Lama alpaka v hnědé barvě.
	č. 334	P14705	"Black and white" nemusí být jen černý a bílý pejsek na láhvi whisky, ale taky třeba dvě lamy na peruánské planině.
	č. 335	P14706	Nádhera, že? Tohle je taky asi jedna z těch úplně nejhezčích fotek, které jsem si z cesty přivezl.
	č. 336	P14708	Alpaky pod silnicí, na které jsme nakrátko zastavili, neboť výhled odtud je naprosto skvostný.
	č. 337	P14709	Běžící lama alpaka, zachycená v okamžiku, kdy se žádná její noha země nedotýká.
	č. 338	P14710	Výhled na planinu s jezírky a nespočetnými lamami je opravdu nádherný.

	Horské sedlo Patapampa
	č. 339	P12104	Tady si lze přečíst důkaz toho, v jaké jsme nadmořské výšce: 4910 metrů! Ani Líba ani já jsme dosud nikdy tak vysoko nebyli. A asi zase dlouho nebudeme.
	č. 340	P12102	Výhled na okolní hory z téměř pětitisícové nadmořské výšky.
	č. 341	P12111pa	Jsme tady ještě o 100 metrů výš, než kdybychom byli na vrcholu nejvyšší hory Evropy Mont Blancu. Nešplhali jsme sem ale po ledovci, nýbrž jsme sem přijeli autobusem po normální asfaltové silnici.
	č. 342	P12103	Peruánské ženy dobře vědí, že se tu turisté zastavují a že jim mohou nabízet něco ze svých výrobků.
	č. 343	P12101	Pod Líbou na kameni s nadmořskou výškou sedla Patapampa je ještě žlutý nápis, který říká něco v tom smyslu, že je tu vyhlídka na sopečnou oblast centrálních And.
	č. 344	P12107	Hory s nadmořskou výškou už možná až 6000 metrů mají vrcholky zaledněné či zasněžené.
	č. 345	P12113	Uprostřed kamenného pole se spoustou mužiků je postavená i kruhová chajda.
	č. 346	P12114	Na Líbě je vidět, jaká je v sedle Patapampa ve skoro pětitisícové nadmořské výšce zima, přestože je jasno a svítí sluníčko.
	č. 347	P12115	Na kamenech se snaží prohřát si svůj kožíšek činčila horská.

	Cesta do Chivay
	č. 348	P12202	Dolů do Chivay nás čekají nekonečné serpentiny.
	č. 349	P12208	Sjíždíme dolů. Chivay už je na dohled, nicméně stále hluboko pod námi.
	č. 350	P12209	Z těch zatáček na políčky u Chivay už se mi pomalu točí hlava.
	č. 351	P12403	Odněkud tam shůry jedem dlouhatánskými a nekonečnými zatáčkami dolů.

	Chivay
	č. 352	P12301	Ulice v Chivay.
	č. 353	P12302	Pohled z Chivay směrem k horám.
	č. 354	P12305	K obědu nám hraje jeden peruánský hudebník, zato hned na tři nástroje najednou.
	č. 355	P12306	Panovu flétnu pocházející právě z Jižní Ameriky poznám, ale ten desetistrunný drnkací nástroj jsem dlouhá léta neuměl pojmenovat. Dnes už umím: charango.
	č. 356	P12307	Tohle nebude náš oběd, když s tím jedou od hospody pryč.
	č. 357	P14605	Náměstí v Chivay. Jmenuje se stejně jako jinde: Plaza de Armas.
	č. 358	P14602	Kroje domorodci v Peru nenosí kvůli nám turistům, ale je to jejich běžně nošené každodenní oblečení. Do kostela, i na pole.
	č. 359	P14603	Každá žena má jiné oblečení, nic se tu neopakuje. A ta děcka jsou taky kouzelná.
	č. 360	P14607	Zcela nekrojovaná a strašlivě hladová Líba s náručí plnou jídla.
	č. 361	P14608	Tahle peruánské autíčka mi trochu připomínají český velorex. Ale musel by se patřičně "vymódit".
	č. 362	P14604	Líba s Vláďou na náměstí Plaza de Armas v Chivay.
	č. 363	P14612	Ruch na náměstí Plaza de Armas v Chivay.
	č. 364	P14613	To všechno na lavičce vedle Vaška a Jirky je pro Líbu. Já tam mám jen pivo.
	č. 365	P14614	Hladová Líba se krmí v Chivay uprostřed na náměstí.
	č. 366	P14615	Pohled z náměstí na počmárané okolní kopce. Po kopcích tu čmárají víc než dost.
	č. 367	P14616	Kamenné domy a brána na náměstí.

	Kaňon Colca - sestup z Cabanacode
	č. 368	P13201	Brzký ranní pohled z okraje kaňonu Colca nad vesnicí Cabanaconde.
	č. 369	P13203	Připraveni na sestup dolů. Jsme ve výšce asi 3400 metrů nad mořem.
	č. 370	P13204	Nízké ranní sluníčko nad kaňonem Colca.
	č. 371	P13208	Tam dole, to zelený, to je oáza Sangalle, do které se máme do večera dostat. Oáza je v nadmořské výšce asi 2100 metrů, zatímco vrcholky hor dosahují výše víc než 5000 metrů.
	č. 372	P13209	Tam skrze tu vesničku, která se jmenuje Malata, půjdeme.
	č. 373	P13210	Kudy vede naše cesta kaňonem Colca.
	č. 374	P13212	Vesnička Malata na protějším svahu, kudy půjdeme, se mi najednou zdá hezky vysoko.
	č. 375	P13213	Výstup tam nahoru do vesniček určitě nebude nic snadného.
	č. 376	P13214	Líba na okraji srázu do kaňonu. Ale jinde se nezastavíte. Díra dolů je úplně všude.
	č. 377	P13217	Vláďa a Líba s naším peruánským průvodcem čekají až dofotím.
	č. 378	P13216	Řeka Colca a dno kaňonu už je na dohled.
	č. 379	P13218	Líba při sestupu. Hůlky nám oběma docela pomohly.
	č. 380	P13219	Na Líbu se dívám poněkud shůry. Svah v kaňonu je hodně strmý.
	č. 381	P13221	Do kaňonu sestupuju s hůlkami. Jsem rád, že je mám.
	č. 382	P13223	Kaňon Colca v protisvětle.
	č. 383	P13224	Takhle nějak hluboko jsme už klesli.
	č. 384	P13226	Líba o ostatní při sestupu v místě, kde jsme se stočili trochu jakoby nazpátek.
	č. 385	P13228	Líba se rozhlíží. Je opravdu na co se dívat. Kaňon Colca je úžasný.
	č. 386	P13229	Šíleně kamenitá cesta, která vzápětí povede prudce dolů.
	č. 387	P13230	Stále jdeme dolů a dolů.
	č. 388	P13232	Dnu kaňonu Colca jsme zase o něco blíž.
	č. 389	P13301	Ještě zbývá pár kroků a u mostu bude chvilka na odpočinek a občerstvení.
	č. 390	P13304pa	Tak. Teď musíme přejít tenhle most přes Colcu a pak bohužel povede naše cesta zase vzhůru. Jsme asi 2150 metrů nad mořem.
	č. 391	P13307	Líba je úplně na dně. Na dně kaňonu.
	č. 392	P13309	Jitka s Víťou u mostu přes Colcu.

	Kaňon Colca a vesničky
	č. 393	P13401	Přestávka skončila, trek pokračuje.
	č. 394	P13406	Most přes Colcu už je dole za námi.
	č. 395	P13402	Tak támhle naproti po oné stezce jsme nedávno sestupovali dolů.
	č. 396	P13405	San Juan de Chuccho. Tak se tahle vesnička jmenuje. Je v nadmořské výšce okolo 2200 metrů.
	č. 397	P13407	Pohled po toku řeky, tedy dolů kaňonem Colca, z vesnice San Juan de Chuccho.
	č. 398	P13408	Rybníček patřící do vodohospodářské soustavy vesnice San Juan de Chuccho. Líbu vidíte vpravo nahoře, jak jde napřed.
	č. 399	P13410	Peruánští žáčci mají školu i v kaňonu Colca, ve vesničce San Juan de Chuccho.
	č. 400	P13411	Školáčci se ve své škole pilně učí.
	č. 401	P13412	Líba malým žáčkům rozdává nějaké palmsky.
	č. 402	P13414	U školy v San Juan de Chuccho je i fotbalové hřiště!
	č. 403	P13416	Růže (tedy Líba) mezi trním a pichlavými kaktusy na cestě za vesnicí San Juan de Chuccho.
	č. 404	P13417	Pohled na svahy kaňonu Colca.
	č. 405	P13418	Zastavujeme často. Výhledy do kaňonu jsou impozantní.
	č. 406	P13419	Je to nádhera, ale do kopce začínám docela funět.
	č. 407	P13421	Proboha! Kam to všichni mezi kaktusy tím roštím šplhají?
	č. 408	P13423	Tam někde od shora z druhé strany vedla naše dnešní cesta.
	č. 409	P13426	Na přímém poledním slunci stoupám po příšerně příkrém svahu nahoru do vesničky Coshnirhua.
	č. 410	P13427	Strašná stráň! Líba už mě dávno předběhla.
	č. 411	P13431	Tak tam dole ta šílená stráň začala. A teď na to koukám dolů skoro kolmo!
	č. 412	P13428	Pod vrcholem stoupání na kraji vesničky Coshnirhua na mě všichni čekají. Nadmořská výška je tu necelých 2500 metrů.
	č. 413	P13430	Sedím ve stínu a i když to tak nevypadá, mám toho dost. Jsem na dně. Naštěstí však už ne na dně kaňonu.
	č. 414	P13432	Tady hned za prudkým stoupáním jsme usazeni na židličky na dvorku. Je tu pauza a bude oběd.
	č. 415	P13433	Už jsem se vydýchal, držím si pivo, a všem je nám o moc líp.
	č. 416	P13446pa	Protější svah a skály kaňonu Colca, jak jsou vidět z vesničky Coshnirhua.
	č. 417	P13441	Paní domácí a zřejmě i kuchařka našeho oběda nám předvádí peruánský taneček.
	č. 418	P13437	Víťa a Honza v improvizované "hospodě" v kaňonu Colca.
	č. 419	P13434	Líba na okraji hospody, na okraji vesnice i na okraji kaňonu.
	č. 420	P13436	Na další cestě kaňonem Colca. Do vesničky Malata půjdeme teď po vrstevnici a pak už jen dolů.
	č. 421	P13448	Pohled do vesnického dvorku. Pracuje se tady.
	č. 422	P13449	Na cestě míjíme několik podobných květinových křížů.
	č. 423	P13450	Malé domky, malé dvorky.
	č. 424	P13452	Líba před kostelíkem v kaňonu Colca. Ve vesničce Malata.
	č. 425	P13453	Jeden z našich peruánských průvodců. Celou cestu s námi šel takhle teple oblečený, zato však v sandálech. A pořád si pouštěl rádio.

	Kaňon Colca - cesta do oázy
	č. 426	P13503	Jsme nad řekou Colcou dosti vysoko.
	č. 427	P13504	Čekající pejsek a Peruánec Johny na okraji sestupu do oázy Sangalle (někdy se to píše taky San Galle).
	č. 428	P13510	Kamenná mohyla a květinový kříž, jakých vidíme cestou několik.
	č. 429	P13509	Při sestupu na dno kaňonu do oázy Sangalle.
	č. 430	P13508	Na protějším svahu vidíme stezku, po které budeme brzy ráno stoupat z kaňonu nahoru do Cabanaconde. Strašná cesta a příšerná výška!
	č. 431	P13511	Při focení se mi tady klepou kolena, když vídím, jak se tam naproti ráno půjde rovnou nahoru!
	č. 432	P13513	Oáza Sangalle pod námi - cíl dnešního treku.
	č. 433	P13516	Řeka Colca u oázy Sangalle (neboli San Galle). Nadmořská výška tu je asi 2100 metrů.
	č. 434	P13515	Kaňon a řeka Colca. Fotografováno z mostu u oázy Sangalle.
	č. 435	P13517	Za mostem přes Colcu máme sraz. Přešlo sem s námi přes most i několik pejsků.

	Oáza Sangalle na dně kaňonu Colca
	č. 436	P13603	V ubytovně oázy Sangalle po asi 21 kilometrech šlapání nahoru a dolů naše dnešní cesta končí. Pro teď je třeba jen vyndat z báglu plavky.
	č. 437	P13602	Oáza Sangalle (San Galle) hluboko v kaňonu s úžasným bazénem.
	č. 438	P13604	Koupání nemá chybu. A ty výhledy okolo!
	č. 439	P13605	Voda mírně vlahá, avšak osvěžující, sem přitéká už takhle ohřátá cestou sluncem rozpáleným kaňonem.
	č. 440	P13607	Koupání je třeba využít, než zapadne slunko.
	č. 441	P13608	Pohled od bazénu na kaňon okolo je nezapomenutelný. Je tu jako v ráji.
	č. 442	P13609	Tady se rochním pod "vodotryskem".
	č. 443	P13612	Tohle je fakt oáza. Opravdu nádherná scenérie. Všichni jsme z toho celí paf!
	č. 444	P13613	Vláďa a Jitka v bazénu.
	č. 445	P13617	Zbyněk s Vláďou si nechali donést svoji cílovou prémii, to jest pivo, až do bazénu.
	č. 446	P13619	Ubikace v oáze Sangalle pod strmou stěnou kaňonu.
	č. 447	P13621	Pod domky je umyvadlo s tekoucí vodou!
	č. 448	P13620	Po koupeli.
	č. 449	P13616	Takhle dopadly moje boty. Kdybych nemohl do bazénu, vypadal bych asi podobně.
	č. 450	P13622	Zasloužený odpočinek u bazénu po oněch kilometrech, které máme za sebou.
	č. 451	P13623	Peruánský průvodce Johny, s nímž jsem si trochu povídal cestou sem.
	č. 452	P13624	V jídelně po večeři.

	Výstup z kaňonu Colca do Cabanacode
	č. 453	P14101	Rychlá ranní fotka, zabalit spacák a jde se. Jsou tři hodiny ráno a budit mě je surovost!
	č. 454	P14103	Fotografie z výstupu pořízená ze hřbetu muly.
	č. 455	P14106	Tak takhle jsem si já jel na mule, jako jediný. Vcelku pohoda, jen mi mrzly ruce.
	č. 456	P14107	Líba s Vláďou při výstupu. Už za svítání.
	č. 457	P14112	Jirka popotahuje mojí mulu, která po zmizení svého pána se mnou nahoru nechtěla.
	č. 458	P14108	Jirka se občerstvuje u podnikavé Peruánky nabízející čaj, kávu, ale taky sušenky a dokonce i jakési buchty.
	č. 459	P14109	Tak copak si dáme? Něco teplého, studeného, ovoce a nebo nějakou sladkost?
	č. 460	P14110	No jo. To by nebyla Líba, kdyby si nedala buchtičku. Za ten výkon při výstupu by si ovšem zasloužila klidně dvě. Nebo tři.
	č. 461	P14113	Pohled na stezku přes hlavy mojí muly.
	č. 462	P14115	Fotografie z výstupu, když už jsme nahoře.
	č. 463	P14116	První jsme nahoře byli my a bylo nás šest, počítaje v to mulu i mě.
	č. 464	P14121	Moje zachránkyně. Tak strmý kopec a převýšení okolo 1200 metrů bych já bez muly nedal.

	Vyhlídka Cruz del Condor
	č. 465	P14203	Kondoři krouží nad kopcem.
	č. 466	P14202	Kondor andský přímo nad hlavou. Vlastně jsou na fotce dva. Létá jich tu ale vícero.
	č. 467	P14204	Ne moc dobrá fotka letícího kondora andského. Neumím ty rychle letící ptáky fotit.
	č. 468	P14205	Ranní pohled na svahy kaňonu Colca.
	č. 469	P14207	Jsem rád, že svahy kaňonu Colca mám už za sebou. Ale každopádně to stálo za to.
	č. 470	P14301	Kaňon Colca pod vyhlídkou Cruz del Condor.
	č. 471	P14305	Peruánská trhovkyně u vyhlídky na kondory.
	č. 472	P14306	Kaňon Colca, jak je vidět z vyhlídky Cruz del Condor.

	Kaňon Colca v okolí Chivay
	č. 473	P12406	Západ slunce a terasy políček nad řekou Colcou.
	č. 474	P12408	Nedaleko Chivay ještě kaňon Colca není příliš hluboký.
	č. 475	P14408	Ta políčka a terasy v horní části kaňonu Colca jsou fascinující.
	č. 476	P14409	Je to neuvěřitelná nádhera.
	č. 477	P14410	Něco podobného takovýmhle políčkům v Evropě neuvidíte.
	č. 478	P14404pa	Neskutečně nádherný výhled do údolí řeky Colcy nedaleko Chivay.
	č. 479	P14407pa	Bílé hory v dáli, žluté a hnědé terasy políček, modrá voda jezírek, zelená řeka Colca.
	č. 480	P14411	Vašek při jedné ze zastávek na silnici z Cabanaconde.

	Termální lázně La Calera u Chivay
	č. 481	P14501	Jsme v termálních lázních a Líba i Honza koukají na hodinky, kolik máme na koupání času.
	č. 482	P14503	Moc fotit nebudu, chci taky do vody!
	č. 483	P14506	Velký venkovní bazén termálních lázní je určen turistům.
	č. 484	P14504	Ti dva tam vzadu jsou asi taky turisti. Jinak jsme v bazénu už jenom my. A samozřejmě dosti horká voda.
	č. 485	P14508	V termálech La Calera jsou různé bazény, jeden například tady uvnitř té kruhové budovy, kde se máchá spousta domorodců.

	Plovoucí ostrovy Uros na jezeře Titicaca
	č. 486	P15104	Rákosem, kterému tady říkají totora, zarostlý okraj jezera Titicaca v Punu.
	č. 487	P15105	Z Puna k rákosovým ostrovům Uros vedou vodní "cesty".
	č. 488	P15107	Potkávaná na vodě.
	č. 489	P15110	Malý rákosový ostrůvek v "plavebním kanále", s rákosovou chajdou i rákosovým člunem. Ale majitel sem jezdí s dřevěnou loďkou.
	č. 490	P15116	Nádherný rákosový člun kormidlovaný peruánskou ženou.
	č. 491	P15115	Vítá nás ostrov Tata Inti.
	č. 492	P15112	Rákosový člun u rákosového plovoucího ostrova s rákosovými domky.
	č. 493	P15117	První bližší pohled na plovoucí ostrov.
	č. 494	P15119	Na nepevné "podlaze" rákosového ostrova se cítíme poněkud nejistě.
	č. 495	P15122	Místní průvodce nám ukazuje, jak se místní rákos (totora) zpracovává, než se z něho vyrobí člun, domek, nebo kus ostrova.
	č. 496	P15125	Že jsme na ostrově Tata Inti, nám říká nejen paní Bertha, ale i mapka za ní.
	č. 497	P15130	Peruánky samozřejmě prodávají rozličné suvenýry.
	č. 498	P15131	Sedím v ostrovní kuchyňce na rákosové kládě.
	č. 499	P15113	Nápis na vyhlídce podobné mysliveckému posedu říká zhruba toto: "VÍTEJTE NA PLOVOUCÍCH OSTROVECH UROS, NA OSTROVĚ TATA INTI".
	č. 500	P15134pa	Rákosový plovoucí ostrov Tata Inti z vyhlídky.
	č. 501	P15136	Všichni šlapou po rákosu, a trochu se boří...
	č. 502	P15138	Nasedli jsme na rákosový člun a fotíme se navzájem.
	č. 503	P15140	Brázdíce temné a chladné vody jezera Titicaca ostrov Tata Inti opouštíme.
	č. 504	P15142	Další rákosový ostrov na dohled.
	č. 505	P15143	Třítrupý rákosový člun veze jinou skupinku turistů.
	č. 506	P15144	Kormidelník za Jirkou kupodivu rákosový není.
	č. 507	P15146	Náš rákosový člun přistává.
	č. 508	P15147	Naše nepříliš pohodlná, zato ovšem hodně veselá, plavba tady končí.
	č. 509	P15159	Nacházíme se na plovoucím ostrově Khana Uru.
	č. 510	P15148	Peruánka předvádí, jak se drtí kukuřice.
	č. 511	P15151	Líbiny nohy zabořené do rákosového ostrova.
	č. 512	P15152	Tohle není peruánská domácí husa. To je kormorán. Kormorán subtropický.
	č. 513	P15153	Na co to ten kormorán čučí?
	č. 514	P15154	Vlevo vidíte rákosový chlívek pro morčata.
	č. 515	P15156	Něco koupíme aneb Jirka zkouší ufoukat peruánskou flétničku.
	č. 516	P15157	V nadmořské výšce přes 3800 metrů se Jirkovi do flétničky špatně fouká.
	č. 517	P15158	Rákosových člunů vidíme brázdit vody jezera Titicaca nemálo a jeden je hezčí než druhý.
	č. 518	P15160	Tak co chlapci? Jak se vám fouká?
	č. 519	P15164	Hladina jezera Titicaca, vzadu město Puno.

	Puno
	č. 520	P15167	Pohled na Puno z jezerního přístavu.
	č. 521	P15205pa	Panoráma Puna pořízené z nevysokého návrší na okraji města.
	č. 522	P15206	Jeden z mnoha pohledu na město Puno.
	č. 523	P27304	Na náměstí v Punu (pochopitelně se jmenuje Plaza de Armas) to vypadá, jako by tu řádil střihoruký Eda.
	č. 524	P16102	Srocení studentek ve školních růžových stejnokrojích.
	č. 525	P16101	Na náměstí v Punu nemají na sloupu Pannu Marii, ale jakéhosi revolucionáře.
	č. 526	P16106	Na náměstí před katedrálou je asi nějaká školní slavnost.
	č. 527	P16103	Ulice na pěší zóně v Punu.
	č. 528	P16109	Vláďa se mlsně oblizuje a nemůže se dočkat, až tu fotku konečně dodělám. Všichni máme alpačí stejček se slaninkou položený na malé krásně urovnané pyramidce hranolků.
	č. 529	P16110	Detail mého alpačího stejku v restauraci Balconas de Puno. Chuťově je lamí maso a stejček z něho víc než senzační!
	č. 530	P27305	V osvědčené restauraci Balconas de Puno jsme podruhé.
	č. 531	P27306	Líbin alpačí gulášek s těstovinami. To je úprava, co?
	č. 532	P27307	Můj vynikající lamí, tedy aplačí, stejček, tentokrát s černou pepřovou omáčkou. Hranolky jsou urovnané snad ještě lépe, než minule.
	č. 533	P27208	Pohled na katedrálu z kopce nad Punem.
	č. 534	P27207pa	Panoráma Puna fotografované z kopce od sochy Manco Capaca.
	č. 535	P27209	Okrajové části Puna se táhnou do okolních svahů.
	č. 536	P27210	Na kopci nad Punem mají sraz nějací trumpetisti. Nechat se fotit moc nechtějí, ale ladí a ladí.
	č. 537	P27212	Legendární první Inka Manco Capac zezadu a Líba s Vláďou naopak zepředu. Je odtud hezký výhled na Puno a jezero Titicaca.
	č. 538	P27301	Líba u katedrály na náměstí.
	č. 539	P27303	Vláďa pod vstupním portálem do katedrály v Punu.

	Jezero Umayo a hrobky chullpas v Sillustani
	č. 540	P15303	Návrší s hrobkami v Sillustani.
	č. 541	P15305	U jezera Umayo mají velké prádlo.
	č. 542	P15306	Zvláštní záhonky na rozhraní vody a souše v jezeře Umayo mají prý tvořit nějaké speciální mikroklima důležité k tomu, aby se tu něco urodilo.
	č. 543	P15307	Stoupání k hrobkám na jezerem.
	č. 544	P15309	Při výstupu na návrší k hrobkám narazila Líba na kámen.
	č. 545	P15310	Jezero Umayo fotografované z návrší od hrobek.
	č. 546	P15312	Líba u jedné z menších a starších hrobek, které patří předincké aymarské kultuře.
	č. 547	P15314	Indiánky s malou alpakou hlídají, aby za fotografování dostaly zaplaceno.
	č. 548	P15315	Stojím u zbytku jedné novější hrobky, takzvané chullpy.
	č. 549	P15316	Tyhlety hrobky, chullpy, jsou starodávné pohřební věže.
	č. 550	P15318	Líba u chullpy z klasického inckého období.
	č. 551	P15319	Vašek, Jirka a Vláďa mezi chullpami.
	č. 552	P15323	Z procházky mezi chullpami. Je jich tu nepočítaně.
	č. 553	P15324	Líba a věž chullpa.
	č. 554	P15325	Vláďa takovouhle chullpu rozhodně nezboří. A on ani nechce.
	č. 555	P15327	V Sillustani jsou nejen hrobky, ale i mnoho starých kamenných zdí.
	č. 556	P15328	Zřícenina chullpy (to je ta vlevo, vpravo jsem já).
	č. 557	P15329	Návrší s hrobkami nad jezerem Umayo je zajímavé a pozoruhodné místo.
	č. 558	P15332	Hrobky v Sillustani jsou dosti vysoko. Jezero Umayo má hladinu ve vyšší nadmořské výšce, než Titicaca. Okolo 4000 metrů.
	č. 559	P15333	Schován za hrobkami opět potajmu fotografuju (a tím jim kradu duši) dvě Peruánky s alpakou.
	č. 560	P15334	Chullpy, pohřební věže, byly stavěny pro vznešené osoby a šlechtické rodiny. Mrtví byli do chrobek ukládáni ve svislé poloze.
	č. 561	P15308	Pokus o zátiší s hrobkou.
	č. 562	P15311	Líba a staré předincké chullpas.
	č. 563	P15313	Věže takovýchhle hrobek vypadají jako věže nějakých hradů.
	č. 564	P15317	Stará chullpa. Vlevo Líba tak stará není.
	č. 565	P15320	Zbytky novější incké i starší předincké chullpy pěkně vedle sebe.
	č. 566	P15326	Do hrobek vedou jen malé otvory, takže dovnitř rozhodně nepolezu.
	č. 567	P15403	Kamenné zdi okolo jedné z usedlostí nedaleko jezera Umayo.
	č. 568	P15406	Před vchodem do kamenných domků peruánských obyvatel kolem jezera Umayou vidíme téměř pokaždé několik alpak i podobného psa.
V Bolívii

	Copacabana u jezera Titicaca
	č. 569	P16301	Přístavní zátoka jezera Titicaca v bolívijské Copacabaně.
	č. 570	P16306	U stánků trhovců na náměstí v Copacabaně jsou prakticky jen prodávající.
	č. 571	P16402	Zvláštní jakoby docela opuštěná tržnice.
	č. 572	P16309	Na ulici v Copacabaně.
	č. 573	P16311	Křížový vrch Cerro Calvaria nad Copacabanou.
	č. 574	P16319	Jeden z vepříků na dvorcích obyvatel Copacabany.
	č. 575	P16321	Pohled do dvorků okolo bolivijských domků.
	č. 576	P16401	Náměstí v Copacabaně s Maurskou katedrálou v pozadí.
	č. 577	P16403	Vchod do katedrály, která pochází ze 17. století.
	č. 578	P16405	Katedrála v Copacabaně je postavená v maurském stylu.
	č. 579	P16411	Horní část vstupního portálu do Maurské katedrály.
	č. 580	P16409	Detailní pohled na jemnou kovářskou práci na lucerničkách katedrály v Copacabaně.
	č. 581	P16410	Líba u Maurské katedrály na nádvoří dlážděném mozaikou z tisíců drobných oblázků.
	č. 582	P16412	Netradiční průhled na Křížový vrch nad Copacabanou.
	č. 583	P16407	Detail nádherně vyřezávaných hlavních dveří Maurské katedrály.
	č. 584	P16406	Pohled v hlavnímu oltáři v Maurské katedrále.
	č. 585	P16408	Detail druhého křídla vyřezávaných dveří copacabanské katedrály.
	č. 586	P16312	Velký hotel u jezerního přístaviště v Copacabaně, ve kterém my ovšem nespíme.
	č. 587	P16313	Vrch Cerro Calvaria s křížovou cestou je přímo na přístavištěm.
	č. 588	P16318	Bolívijští domorodci na lavičce.
	č. 589	P16315	V copacabanském přístavišti u jezera Titicaca je třeba sebrat kamínek a v jezeře Titicaca smočit prstík.
	č. 590	P16316	Poněkud vetchá dřevěná mola jezerního přístavu v Copacabaně.
	č. 591	P16501	Líba s Barbarou před recepcí našeho hotýlku La Cupola.
	č. 592	P16504	Líbě je ukazován náš pokoj. V souhlasu s názvem hotelu budeme spát opravdu pod kupolí.
	č. 593	P16505	Kouřící Líbě rozhodně není v téměř čtyřtisícové nadmořské výšce žádné teplo. Ještě že nám v pokojíku zatopili.
	č. 594	P16506	Nahoře pod kupolí bude spát Vláďa.

	Sluneční ostrov na jezeře Titicaca - sever
	č. 595	P17101	Plavba na Sluneční ostrova začala velmi ležérním kormidlováním.
	č. 596	P17108	Během plavby studujeme schematickou kresbu Slunečního ostrova. Pod ní, kdybychom náhodou zabloudili z jezera na širý oceán, máme mapu světa. Za svět tu ovšem, jak vidno, považují jen americký kontinent.
	č. 597	P17111	Plujeme kolem Slunečního ostrova.
	č. 598	P17114	Vypadá jako nějaký mořský vlk. Ale je to vlk jezerní.
	č. 599	P17116	Pohupujeme se na vlnách stejně jako tahle loď, která nás předjíždí.
	č. 600	P17117	Jsme na Slunečním ostrově. Víťa s Jitkou a paní Bertha zůstávají na lodi.
	č. 601	P17201	Vylodili nás vesničce Challapampa.
	č. 602	P17202	Kontrast věků. Stará věž malého katolického kostelíka v Challapampě a nová satelitní anténa vedle ní.
	č. 603	P17205	Líba rozdávající zápisníky a tužky se záhy ocitla v obležení malých školáků. Někteří si pro dáreček přijdou vícekrát.
	č. 604	P17209	Vesnické domky v Challapampě.
	č. 605	P17208	Vláďa v zátoce jezera Titicaca v Challapampě.
	č. 606	P17210	Tady za vesničkou Challapampa začíná náš trek po Slunečním ostrově.
	č. 607	P17304	Na široké cestě na jezerem Titicaca.
	č. 608	P17309	Cesta mezi poli a políčky.
	č. 609	P17310	Chodník mezi poli lemují místy ne zrovna nizoučké kamenné zídky.
	č. 610	P17313	Zemědělská usedlost na Slunečním ostrově.
	č. 611	P17314	Prasátko u cesty.
	č. 612	P17315	Zátoka jezera Titicaca.
	č. 613	P17316	Stoupáme po kamenném chodníku k ruinám Chincana.
	č. 614	P17317	Opravdu poctivě vybudovaný široký dlážděný chodník. Pravděpodobně ze zlatého věku Inků.
	č. 615	P17401	Incký kamenný obětní oltář či stůl s pozadím temné modři nádherného jezera Titicaca.
	č. 616	P17404	Vašek v ruinách Chincana.
	č. 617	P17405	Líba (a vzadu Vašek) a "trojokénko" k jezeru Titicaca.
	č. 618	P17406	Tahle královéhradecká trojice v ruinách Chincana na Slunečním ostrově uprostřed vod jezera Titicaca se Vaškovi povedla vyfotit až napodruhé.
	č. 619	P17409	Liba uprostřed ruin Chincana, jinak též zvaných Labyrint.
	č. 620	P17414	Ruiny Chincana bývaly za Inků Palácem kněžek boha Slunce.
	č. 621	P17410	Líba bloudící labyrintem ruin Chincana.
	č. 622	P17415	Zátoka Slunečního ostrova pod ruinami Chincana.
	č. 623	P17501	Incký chodník vedoucí na hřeben Slunečního ostrova.
	č. 624	P17503	Z dnešního pohledu je těžko pochopitelné, jak a proč tu někdo takovéhle chodníky vybudoval.
	č. 625	P17504	Tady na Slunečním ostrově se podle Incké legendy narodilo Slunce a incký bůh Virakoča.
	č. 626	P17507	Pichlavá krása kolem inckého chodníku na Slunečním ostrově.
	č. 627	P17508	Krátký odpočinek po výstupu na hřeben.
	č. 628	P17509	Vašek se usadil uprostřed kamenné ohrádky.
	č. 629	P17510	Tam dole za námi je labyrint ruin Chincana.
	č. 630	P17512	Při krátkém odpočinku na hřebeni Slunečního ostrova se sejdeme všichni.
	č. 631	P17511	Cesta přes Sluneční ostrov směrem k jihu.

	Sluneční ostrov na jezeře Titicaca - jih
	č. 632	P17514	Obrázek z treku přes Sluneční ostrov: tam jdeme.
	č. 633	P17519	Obrázek z treku přes Sluneční ostrov: odtud jdeme.
	č. 634	P17520	Kromě Slunce se na Slunečním ostrově prý narodil také první Inka: legendární velký Manco Capac.
	č. 635	P17527	Líba se suvenýrem inckých symbolů Slunce a Měsíce.
	č. 636	P17528	Takhle jsem po Slunečním ostrově putoval já.
	č. 637	P17529	Zasněžené velehory za jezerem Titicaca postupně vylézají z mraků.
	č. 638	P17525	Přiblížený pohled přes jezero Titicaca ke vzdáleným velehorám.
	č. 639	P17534	Osamocené kůzle uprostřed ostrova se schovává ve stínu u cesty.
	č. 640	P17535	Incký chodník přes Sluneční ostrov v nadmořské výšce okolo 4000 metrů.
	č. 641	P17536	Jedna ze zátočin Slunečního ostrova s úžasně modrou vodou.
	č. 642	P17538	Šestitisícové vrcholky And za jezerem Titicaca.
	č. 643	P17539	Líba k horám hledící.
	č. 644	P17541	Chvilku foukalo, ale už zase můžeme bundy sundat.
	č. 645	P17542	Další z pohledů ze Slunečního ostrova směrem k horám.
	č. 646	P17544	Kamenitá část cesty.
	č. 647	P17546	Sluneční ostrov na jezeře Titicaca je nádherný, jde se nám dobře a nálada je proto skvělá.
	č. 648	P17549	Kiosek u cesty nabízející občerstvení, ačkoli nás paní Bertha varovala, že tu nic takového nebude.
	č. 649	P17547	Několik stromů okolo chodníku je na Slunečním opravdu výjimkou.
	č. 650	P17548	Domky uprostřed Slunečního ostrova.
	č. 651	P17603	Domorodé děvčátko.
	č. 652	P17550	I na suché půdě uprostřed Slunečního ostrova chovají kozy, ovce nebo aplaky.
	č. 653	P17604	Zbyněk s Barbarou nedaleko před koncem treku zašli na pivo a my se přidáváme.
	č. 654	P17609	Muly na Slunečním ostrově.
	č. 655	P17607
	č. 656	P17611	Pohled k Měsíčnímu ostrovu.
	č. 657	P17615pa	Jezero Titicaca a Měsíční ostrov.
	č. 658	P17612	Ve vesničce Yumani náš trek skončí dole u jezera Titicaca.
	č. 659	P17618	Přístav v Yumani, konec treku přes Sluneční ostrov.
	č. 660	P17620	Lamy v přístavu v Yuamani.
	č. 661	P17621	Bolívijské pradlenky na Slunečním ostrově.
	č. 662	P17622	Voda v jezeře Titicaca je studená, ne-li přímo ledová. Možná má nějakých 13 °C.
	č. 663	P17624	Líba pózuje v Yumani na molu před Měsíčním ostrovem.
	č. 664	P17701	Scházíme se na lodi.
	č. 665	P17704	Vláďa s Jirkou poslouchají paní Berthu.

	Úžina jezera Titicaca v Tiquině
	č. 666	P18102	Nalodění v Tiquině.
	č. 667	P18105	Lodě na jezeře Titicaca v Tiquině.
	č. 668	P18106	Přeprava našeho autobusu přes úžinu v Tiquině.
	č. 669	P18107	Z břehu San Pablo připlouváme ke břehu San Pedro.
	č. 670	P18109	Obstarožní motor zatím funguje, ale možná to už dlouho trvat nebude.
	č. 671	P18115	Šílený bolívijský socrealismus.
	č. 672	P18114	Odvrácená a revoluční strana šíleného bolívijského socrealismu.
	č. 673	P18116	Prodavačky rákosových výrobků.
	č. 674	P18117	Autobusy v Tiquině.

	La Paz, předměstí El Alto
	č. 675	P18201	Taxíky na předměstí La Pazu.
	č. 676	P18202	Široká ulice na předměstí La Pazu.
	č. 677	P18203	Lapazský pneuservis.
	č. 678	P18204	Fronta čekajících na práci nedaleko lapazského letiště.
	č. 679	P18205	I takhle se dá čekat na práci.
	č. 680	P18207	Typický pohled na lapazské předměstí El Alto v nadmořské výšce přesahující 4000 metrů.
	č. 681	P18208	Jedna z postranních ulic předměstí El Alto.

	Výhled na La Paz
	č. 682	P18404	Hlavní město Bolívie se nachází v téhle obrovité kotlině hluboké přes 800 metrů.
	č. 683	P18403	Lapazská kotlina pod námi.
	č. 684	P18301	Na vyhlídce na okraji roviny El Alto je chladno. Nadmořská výška přes 4000 metrů dělá svoje.
	č. 685	P18302	Horní část La Pazu pod dešťovými mračny.
	č. 686	P18308pa	Panoráma výhledu dolů na La Paz je omračující a pro mne zcela nečekané.
	č. 687	P18311	Pohled k centru La Pazu.
	č. 688	P18313	Horní konec lapazského údolí a vzdálené hory schovávající se za dešťovou clonou.
	č. 689	P18312pa	Tak úchvatný pohled na La Paz pod dešťovými mračny byl pro mne překvapující. Něco takového jsem nečekal.
	č. 690	P18314	Z vyhlídky na La Paz se vracíme do autobusu.
	č. 691	P23401	Výhled na La Paz za slunečného dne už nemá tu atmosféru, jako když bylo zataženo, ale jsou mnohem lépe viditelné vzdálené bílé vrcholky hor.
	č. 692	P23403	Domky okolo centra La Pazu by asi nikdo nespočítal.
	č. 693	P23406	Lapazské domky se táhnou vysoko do svahů a nahoře pokračují náhorní planinou El Alto.
	č. 694	P23407	Pohled k silnici vedoucí shora od předměstí El Alto. Tam pod stožáry je vyhlídkové místo.

	Centrum La Pazu
	č. 695	P18413	Ulice v centru La Pazu.
	č. 696	P18412	Pultíkový prodej na lapazské ulici.
	č. 697	P18501	Nedaleko našeho hotelu Condeza. Takhle pracující bolívijské ženy nejsou nic výjimečného.
	č. 698	P18502	Pohled na domky ve výšce nad centrem La Pazu s vrcholem věže kostela San Francisco.
	č. 699	P18504	Jeden z mnohých výtvorů bolívijských pouličních dráteníků.
	č. 700	P18505	Živá ulice vedoucí na Náměstí Hrdinů.
	č. 701	P18508	Náměstí Murillo je živé. Nejvíc je tu ale holubů.
	č. 702	P18510	Jedna ze soch umístěných na náměstí Murillo. Tahle představuje léto.
	č. 703	P18507	Náměstí Murillo, vzadu vládní palác a sídlo bolívijského parlamentu.
	č. 704	P18509	Ochranka před Prezidentským palácem na náměstí Murillo.
	č. 705	P18512	Náměstí Murillo a zavřená katedrála.
	č. 706	P18511	Líba před bolívijským parlamentem na náměstí Murillo.
	č. 707	P18513	Náměstí Murillo u katedrály.
	č. 708	P18515	Typická prudce se svažující ulice La Pazu. Tahle vede podél katedrály z náměstí Murillo.
	č. 709	P18518	Nová a stará zástavba centra La Pazu.
	č. 710	P18519	Zrcadlící se La Paz.
	č. 711	P18520	Zauzlované dráty na nároží lapazských ulic.
	č. 712	P18521	Za centrem La Pazu se zvedají zastavěné svahy nahoru k předměstí El Alto.
	č. 713	P18522	Centrum La Pazu je dosti rušné místo.
	č. 714	P18523	Normálně vyfotografovat naši malou skupinku se moc nedaří.
	č. 715	P18525	La Paz v sousedství Náměstí Hrdinů.
	č. 716	P18527	Když v La Pazu prší, tak spíše leje jako z konve.
	č. 717	P18531	Náměstí Hrdinů po dešti.
	č. 718	P18532	Františkánský klášter na Náměstí hrdinů s kostelem Sv. Františka (San Francisco).
	č. 719	P18533	Pocta hrdinům na Náměstí hrdinů.
	č. 720	P18534	Dolní strana Náměstí hrdinů. Ten dům, co vypadá vybydleně, zničilo zemětřesení.
	č. 721	P18537	Co všechno nabízejí v krámku na Náměstí Hrdinů v La Pazu.
	č. 722	P18539	Ulice Sagarnaga nás z Náměstí Hrdinů dovede k pověstnému lapazskému Čarodějnickému trhu (Mercado de Hechiceria).
	č. 723	P18540	Obchody v ulice Sagarnaga nedaleko pověstného lapazského Čarodějnického trhu.
	č. 724	P18541	Novější dům v ulici Sagarnaga.
	č. 725	P18544	Krámky na proslulém Čarodějnickém trhu (Mercado de Hechiceria) v ulici Linares.
	č. 726	P18545	Nároží Mercado de Hechiceria, Čarodějnického trhu. Křižovatka ulic Sagarnaga a Linares.
	č. 727	P18550	Sedíme v jedné z hospod v ulici Linares, máme žízeň a taky hlad.
	č. 728	P18549	V hospodě to vypadá jako někde u vetešníka nebo v lepším případě u starožitníka.
	č. 729	P23520	Do některých uliček centra La Pazu, které patří k Čarodějnickému trhu, jako třeba tahle, se zprvu trošku bojíme.
	č. 730	P23518	Později se už uliček Čarodějnického trhu vůbec nebojíme.
	č. 731	P23521	Typický pohled na Čarodějnický trh, Mercado de Hechiceria.
	č. 732	P23522	Čarodějnický trh nabízí prapodivné amulety, jako jsou různé elixíry, figurky, sošky, masky, sušené lamí mrtvolky či embrya. A spoustu dalších podivností vycházejících z indiánských tradic přírodního léčitelství a šamanismu.
	č. 733	P23523	Nabídka Čarodějnického trhu (Mercado de Hechiceria) je přinejmenším podivuhodná.
	č. 734	P23526	Část jedné ze širších ulic funguje jako zeleninová tržnice.
	č. 735	P23528	To, že tady Vláďa s Líbou stojí na rohu před cestovní agenturou, je čirá náhoda.
	č. 736	P23529	V La Pazu, zdá se, jsou u žen v módě takovéhle buřinky.
	č. 737	P23502	Bolívijská žena na lapazské ulici. V typické buřince.
	č. 738	P23504	Pro lapazské ženy je takové oblečení zcela běžné.
	č. 739	P23503	Žena s dítětem na zádech obcházející na rušné ulici autobus.
	č. 740	P23530	Další lapazská dlážděná ulice vedoucí příkře dolů.
	č. 741	P23563	Na rušné ulici centra La Pazu.
	č. 742	P23531	Tentokrát, v téhle restauraci, jsme při obědě sami. Jen já, Vláďa a Líba.
	č. 743	P23536	Lamí masíčko je skvělé, jen tentokrát trochu tužší.
	č. 744	P23559	Fungl nový nablýskaný americký autobus značky Dodge.
	č. 745	P23566	Vláďa zkoumá burské oříšky s červenou slupkou.
	č. 746	P23568	Je neuvěřitelné, jak se v Bolívii prodávají brambory roztříděné podle velikosti i podle mnoha barev a nespočtu druhů.

	Výhled z hotelu v La Pazu
	č. 747	P23515	Líba s Vláďou před pokojem lapazského hotelu Fuentes.
	č. 748	P23511pa	Panoráma výhledu z hotelu Fuentes.
	č. 749	P23512	Dvorek uprostřed hotelu Fuentes.
	č. 750	P23513	Nádherný pohled směrem k zaledněnému horskému masivu Illimani na obzoru za La Pazem.
	č. 751	P23543	La Paz fotografovaný z hotelové terasy. Údolí a svahy okolo.
	č. 752	P23548pb	Panoráma výhledu na centrum La Pazu z horní terasy hotelu Fuentes.
	č. 753	P23553pa	Širší panoráma hotelového výhledu na La Paz.
	č. 754	P23556	U téhle fotky na příkrou zastavěnou stráň vždycky přemýšlím, jak tam asi doprostřed svahu asi stěhují kanape a nebo něco ještě většího a těžšího.
	č. 755	P23547	Střechy La Pazu a zaledněné pohoří Illimani na obzoru. Fotografováno z hotelu Fuentes.
	č. 756	P23554	Střechy a věž kostela San Francisco mezi moderní zástavbou centra La Pazu.
	č. 757	P23555	Přiblížený pohled k horskému pásmu Illimani, jhož nadmořská výška dosahuje téměř 6500 metrů.
	č. 758	P23557	Nádhera. Okraj La Pazu dole a hory Illimani za ním.

	Cesta do pampy
	č. 759	P19101	Při dlouhém čekání na letišti v La Pazu není příliš veselo.
	č. 760	P19102	Naše letadlo se připravuje, opravuje, zkouší a zase opravuje a připravuje. I s posádkou pojme tohle letadélko pouhých 20 lidí.
	č. 761	P19104	Nastupujeme v La Pazu na mezinárodním letišti. Nadmořské výška přes 4000 metrů, teplota vzduchu okolo 10 °C.
	č. 762	P19105	Jen dvě řady sedadel a mezi nimi ulička. Všichni doufáme, že to poletí.
	č. 763	P19109	Úspěšně jsme přistáli v Amazonii v Rurrenabaque na trávě, kam, když prší, se nelétá.
	č. 764	P19110	Na zavazadla čekáme v tropickém vedru. Jsme ani ne 200 metrů nad mořem a je tady dobrých 35 °C.
	č. 765	P19201	Naloženi do džípů kodrcáme po prašné nerovné silnici někam do pampy.
	č. 766	P19202	Dva čápi jabiru kráčející pampou nedaleko cesty. Jinak se jim ještě říká jabiru americký.
	č. 767	P19203	Takhle neproniknutelné rostlinstvo je okolo prašné silnice jen výjimečně.
	č. 768	P19204	Ptačí sněm.
	č. 769	P19207	Větší pták s tmavou hlavou je nesyt americký a celé bílé mezi nimi a hlavně vpravo jsou volavky. Velmi pravděpodobně druh volavka bílá, poddruh americká.
	č. 770	P19209	Prašná a dosti hrbolatá silnice do bolívijské pampy.
	č. 771	P19210	Krátká zastávka na protažení přináší i úlevu našim natřeseným zadnicím. Naše bágly přikryté plachtou naštěstí při šílené třasojízdě na střeše zůstaly.
	č. 772	P19213	Kolem silnice do pampy vidíme i několik domorodých obydlí.
	č. 773	P19305	Všechno se tady překládá se z džípů na kánoe.
	č. 774	P19301	Za Líbou je vidět řeka Yacuma, po které vzápětí na dlouhých kanoích pojedeme.

	"Hotel" v pampě
	č. 775	P22132	Pohled k našemu "hotelu" z řeky Yacumy.
	č. 776	P20101	V jídelně na snídani.
	č. 777	P20103	Tam vzadu, a jenom tam, mají ledničku. Tam si chodíme pro pivo. I večer za tmy!
	č. 778	P20104	Náš bolívijský "interhotel" v pampě. Všechno je postaveno necelý metr nad terénem a všechny stavby jsou propojeny dřevěnými chodníky.
	č. 779	P21114	Barbara si píše nějaké poznámky. Já to bohužel nedělal.
	č. 780	P21111	Líba suší mokré věci na zábradlí.
	č. 781	P21110	Vašek a Jirka u dopitého piva.
	č. 782	P21103	Někteří odpočívají zavěšení v sítích nad říčním břehem.
	č. 783	P21104	Odpočívající Líba.
	č. 784	P21105	Zbyněk s Barbarou mají výhled na kajmana u druhého břehu řeky Yacumy.
	č. 785	P21106	I paní Bertha si může výjimečně dát chvilku odpočinku. Zjevně jí to svědčí.
	č. 786	P21107	Samý neřesti. Ležení, pivo a cigareta.
	č. 787	P21301	Na Václava připravili i tady v pampě Vaškovi dort a dostal láhev vína.
	č. 788	P21302	Oslavenec Vašek s dortem a lahví vína.
	č. 789	P21303	Paní Bertha se ujala krájení a dělení dortu.
	č. 790	P21304	Mlsající oslavenec, aneb jak se slaví uprostřed bolívijské pampy.

	Bolívijská pampa
	č. 791	P19514	Krásně zbarvený hoacin chocholatý je pozoruhodný pták tvořící samostatnou čeleď řádu hrabavých. Žije však na stromech, kde se živí téměř výhradně listím, což je mezi ptáky naprostá výjimka.
	č. 792	P19521	Tur domácí, který v pampě asi hledá pastvu.
	č. 793	P19527	Světlo a stín bolívijské pampy, když se nad pampou začne stmívat.
	č. 794	P19522	Tohle je zřejmě bukač červenavý, a v tomhle případě se jedná o juvenilního jedince.
	č. 795	P21252	Bukač červenavý. Takhle vypadá, když je dospělý.
	č. 796	P20203	Tyhle jihoamerické opičky se v sousedství kempu objevily několikrát. Opička se česky jmenuje kotul amazonský.
	č. 797	P20204	Kotul amazonský je nevelká opička z čeledi malpovitých.
	č. 798	P20207	Zvědaví kotulové za kuchyní sežerou všechno, co zbylo. Všechno, co my už nechceme nebo už nemůžeme. Teď zrovna zbylo pár špaget.
	č. 799	P20314	Tur domácí (neboli kráva) na pastvě v pampě.
	č. 800	P20318	Hnízdo s mladými patří čápům jabiru.
	č. 801	P20302	Květ vodního hyacintu, což je v českém botanickém názvosloví tokozelka. S velkou pravděpodobností hraničící s jistotou to je druh běžný po celém světě, a to eichhornia crassipes. Celý správný český název téhle rostliny je tokozelka nadmutá.
	č. 802	P20303	Vysychající pampa po období děšťů. A taky záplav. V takovém prostředí hledáme anakondu. Mimochodem, ty veliké listy, to je to, co zbylo z leknínů druhu viktorie královské.
	č. 803	P20304	Hledá se anakonda. Hledá se všude, kde se dá.
	č. 804	P20307	Našel se had. Naši bolívijští průvodci mu říkají culebra a prý je jedovatý. Protože culebra ve španělštině znamená užovku a protože našla se v bažině, asi nikoho nepřekvapí, že patří mezi užovky bahenní (podčeleď Xenodontinae).
	č. 805	P20310	V pampě jsme docela dost zmokli.
	č. 806	P20313	Zmoklá Líba uprostřed pampy.
	č. 807	P20317	V holínkách určitě Líbě čvachtá, jako ostatně nám všem.
	č. 808	P20602	Zmoklá Líba chce asi šplhat někam blíž ke sluníčku.
	č. 809	P20311	Hledání anakondy pokračuje.
	č. 810	P20403	Anakoda! Konečně. Je to anakonda velká.
	č. 811	P20404	Anakonda se snaží zdrhnout z našeho dosahu.
	č. 812	P20406	Líba zkouší hladit anakondí kůži. Za bolívijským průvodcem stojí Vašek, který anakondu objevil.
	č. 813	P20407	Než si anakondu všichni dobře prohlédneme a vyfotíme, není jí dovoleno utéci.
	č. 814	P20408	Anakonda velká, tentokrát pěkně zblízka.
	č. 815	P20409	Anakonda holínku zatím obtáčet nezačala.
	č. 816	P20501	Ta podivná louže tu vznikla po záplavách (v období dešťů běžných) a uvízlo v ní množství ryb.
	č. 817	P20504	Mnoho ryb z louže končí v batohu jako budoucí bolívijská večeře.
	č. 818	P20503	Určit druh těchhle ryb mi dalo hodně hledání, ale je to liposarkus madeirský z čeledi krunýřovcovitých. Na ostrově Madeira, navzdory jejich jménu, však tyhle ryby nehledejte.
	č. 819	P20505	Výlov louže uprostřed pampy pokračuje. Bolívijci těmhle rybám dávají už jen pár dní života, než louže úplně vyschnou.
	č. 820	P20506	Liposarkus madeirský je ryba jedlá, neboť mnoho si jich všichni bolívijští průvodci z několika skupin vyloví a naskládají do svých batohů.
	č. 821	P21112	I v pampě lze nalézt mohutné a vysoké stromy.
	č. 822	P21214	Kotul amazonský v křovinatém houští kolem řeky Yacumy.
	č. 823	P21215	Jedna z mála opiček (kotul amazonský), která je z celé tlupy vidět. Ostatní se schovávají v křovinách.
	č. 824	P21217	Tenhle dravec je zřejmě čimango žlutavý.
	č. 825	P21218	Asi si někde staví hnízdečko. Je to vlaštovka bělobřichá. Má bílé nejen břicho, ale i část křídel.
	č. 826	P21256	Tohle je káně černohrdlá, která žije v nížinách Střední a Jižní Ameriky.
	č. 827	P21257	Káně černohrdlá na větvi nad řekou křičela, jako by jí šlo o život. Je to zřejmě ještě mládě.
	č. 828	P21260	Volavka bílá, poddruh americká.
	č. 829	P21207	Kormorán subtropický.
	č. 830	P22215	Kormorán vlevo klidně sedí na větví, zatímco volavka před námi prchá. Nahoře ještě sedí anhinga americká.
	č. 831	P22224	Letící volavka bílá.
	č. 832	P21246	Takhle si na břehu řeky vyšlapuje kormorán subtropický.
	č. 833	P22231	Hnízdo čápů jabiru s mladými.

	Řeka Yacuma - 1. část
	č. 834	P19311	Připravují a nakládají se kánoe. A protože jsme nechtěli židličky, všechno se překládá z větší do menší kánoe.
	č. 835	P19309	Domácí krávy při brodění řekou Yacumou.
	č. 836	P19501	Typický obrázek při pohledu z motorové kánoe z plavby po řece.
	č. 837	P19504	Kapybara mokřadní. Samice s mladými, které z klidu nevyrušila ani naše vrčící kánoe.
	č. 838	P19505	Zátočina řeky Yacumy zabarvená zapadajícím sluncem.
	č. 839	P19506	První "krokouš", kterého jsme u řeky Yacumy uviděli.
	č. 840	P19507	Není to krokodýl, není to ani aligátor. Je to kajman!
	č. 841	P22218	V řece se brodící volavka jihoamerická.
	č. 842	P22219	Po temným příkrovem pobřežních křovin sedí na větvi anhinga americká.
	č. 843	P22207	Ibis běločelý.
	č. 844	P22229	Želvičky rodu tereka často lezou z řeky na různé klacky a klády nad vodu.
	č. 845	P19508	České jméno téhle želvy je tereka jednovousá.
	č. 846	P19510	Rozeznat přesně druh takového kajmana není nic snadného. Ale všechno tady to jsou kajmani druhu žakaré.
	č. 847	P19516	Výstavní exemplář a dosti povedená fotografie kajmana žakaré.
	č. 848	P19518	Takhle si brázdí řeku kapybara.
	č. 849	P19523	Další kajman.
	č. 850	P19524	Kapybara mokřadní je největší hlodavec na světě.
	č. 851	P19526	Volavka bílá, podruh americká, vypadá jako by sem nepatřila.
	č. 852	P19529	Tereka jednovousá má opravdu něco jako jeden malý vous v místě, kterému by se mohlo říkat brada.
	č. 853	P19530	Brázdíme vodu řeky Yacumy nedlouho před západem slunce.
	č. 854	P21204	Dlouho jsem hledal mezi druhy kajmanů, kteří tady vlastně žijí a mohou být... Ale všichni kajmani tady v okolí jsou jednoho druhu, a sice kajmani žakaré.
	č. 855	P21203	Hlava kajmana žakaré. Jsme tak blízko, že bychom si na něho mohli sáhnout.
	č. 856	P22103	Tereka jednovousá zřejmě umí dobře plavat. Jinak by se na ten klacek nedostala.
	č. 857	P21205	Bukač červenavý.
	č. 858	P21202	Kajman žakaré, u kterého stojíme a naší kánoí hodně blízko. A taky dost dlouho.
	č. 859	P21208	Paní Bertha sedí na kánoi jako první. Asi dává pozor na kajmany v plavební dráze.
	č. 860	P21209	Kajmanů je okolo řeky neuvěřitelné množství.
	č. 861	P21212	Po břehu pochodující kormorán subtropický.
	č. 862	P21213	Zraněná kapybara mokřadní a ránu jí oklobává mladý čimango žlutavý. Pomáhá tomu hlodavci, nebo mu ubližuje? Toť otázka.
	č. 863	P21220	Líně tekoucí řeka Yacuma.
	č. 864	P22208	Tohle není volavka bílá, ale volavka bělostná.
	č. 865	P21221	No řekněte, nevypadá kapybara jako přerostlé morče?
	č. 866	P21223	Časté záplavy obnažují mnohé kořeny pobřežních stromů.
	č. 867	P21226	Kajman nehybný a jakoby zkamenělý.
	č. 868	P21225	Nehybný kajman projevil nečekanou čilost, když se ho Líba pokusila obejít zezadu. Tím, že bleskurychle zmizel ve vodě, Líbu ovšem dosti vyděsil.
	č. 869	P21229	Tohle "Na, chceš kousnout?" vypadá, když jde o kajmana, poněkud nebezpečně.
	č. 870	P21230	Náš bolívijský průvodce je tu doma a proto si s kajmanem může pohrát: "Malý, hodný"...
	č. 871	P21232	Ačkoli tenhle kajman vypadá jiný, když je celý černý, není. I tohle je, nepletu-li se, kajman žakaré.
	č. 872	P21233	Líba se usmívá a kajman zatím jen kouká.
	č. 873	P21234	"Tož polez, dám ti taky kousnout!", odvažuje se Líba něčeho, co bych do ní nikdy neřekl. Názorně vidíte, co si dovolí Evropanka v Bolívii: dráždit kajmana klacíkem.
	č. 874	P21235	Kajman leze z vody: "Líbo, je čas zdrhat!"
	č. 875	P21236	Kajman, velký a takový poněkud černý, k němuž jsem se pro tuhle fotku odvážil už docela blízko jeho vyceněným zubům.
	č. 876	P21239	Přestávka na břehu a laškování s kajmany končí. Je čas nasedat a jet dál.
	č. 877	P21240	Jedna z našich dvou kánoí už odplouvá.
	č. 878	P22104	Vláďa tentokrát v luxusních židličkách sedí první.

	Řeka Yacuma - 2. část
	č. 879	P21241	Štíhlá a elegantní volavka bílá, podruh americká.
	č. 880	P21244	Kapybary se kajmanů nebojí?
	č. 881	P21249	Zpočátku jsem myslel, že tady žijí různí kajmani, jako třeba kajman černý a kajman brýlový. Posléze jsem zjistil, že všichni kajmani tady jsou druhu žakaré.
	č. 882	P21250	Vláďa rozradostněný množstvím kajmanů, kteří jsou na řece Yacumě k vidění.
	č. 883	P21253	Kapybara mokřadní zabahněná od paty až k hlavě. Spíš než mokřadní by se měla jmenovat bahenní. Alespoň tahle.
	č. 884	P22109	Tiché a klidné zákoutí na řece Yacumě.
	č. 885	P22110	Bacha! Ten kajman leze do vody za námi!
	č. 886	P22116	Vláďa a jeho ulovená piraňa.
	č. 887	P22117	Piraňku ulovil taky Zbyněk.
	č. 888	P22123	Můj jediný úlovek. Pak už jsem na háček chytil jenom sám sebe.
	č. 889	P22125	Nevím, co jsem to chytil, ale tenhle zakrslý úlovek rozhodně piraňa není.
	č. 890	P22126	Náš bolívijský průvodce chytil pěknou piraňku! Druhem je to zřejmě piraňa červená.
	č. 891	P22127	Hlavně nenápadně!
	č. 892	P22128	Další z mnoha kajmanů, kteří se potulují okolo řeky Yacumy.
	č. 893	P22129	Tereka jednovousá je jediný druh želvy, kterou v pampě či na řece vidíme.
	č. 894	P22203	Hlava kapybary plavající v řece.
	č. 895	P22206	Jeden kajman plave, druhý polyká vlnu od naší kánoe. A nebo chce spolknout nás?
	č. 896	P21243	Volavka bělostná a její typické žluté nohy.
	č. 897	P22210	Kajmaní plížení vodou vpřed.
	č. 898	P22212	Dokud jsem to doma nezjistil, nikdy bych nehádal, že tohle je kondor. Ale je. Kondor havranovitý.
	č. 899	P22213	Zase jeden pohled na řeku, abych nefotografoval pořád jen zvířata.
	č. 900	P22214	Dva kormoráni. Druhem je to kormorán subtropický.
	č. 901	P22223	Krásnej kousek kajmana, že?
	č. 902	P22232	Břeh řeky Yacumy je pořád takhle nějak vysoko.
	č. 903	P22233	Hup do vody!
	č. 904	P21259	Ostnák jihoamerický.
	č. 905	P22234	Nechtěl bych se tomu drakovi dostat mezi zuby!
	č. 906	P22235	Želvičky (tereky jednovousé) si asi rády hrají na poskládanou.
	č. 907	P22236	Ty želvičky na větvích jsou vážně boží...
	č. 908	P22237	Pobřežní "dříví" u řeky Yacumy.

	Rurrenabaque
	č. 909	P22404	Náměstí v Rurrenabaque.
	č. 910	P22406	Kostelík na náměstí v Rurrenabaque.
	č. 911	P22504	Zahradní úprava uvnitř našeho hotelu Oriental.
	č. 912	P22505
	č. 913	P22506	Slastně se pohupující Vláďa s kajmaními zuby na krku.
	č. 914	P22508	Vašek večeří venku na hotelovém nádvoří.
	č. 915	P23103	Musel jsem ty houpací sítě vyzkoušel. Dobrý!
	č. 916	P23107	Chvíle odpočinku na hotelovém zahradním dvorku.
	č. 917	P23110	Nakládají nám zavazadla, za chvíli pojedeme.
	č. 918	P23201	Dřevěný domek na okraji Rurrenabaque.
	č. 919	P23203	Fotografie z okrajové části městečka Rurrenabaque.
	č. 920	P23204	Cesta v Rurenanaque k letišti.

	Let z Rurrenabaque do La Pazu
	č. 921	P23302	Travnaté letiště v Rurrenabaque a letištní budova.
	č. 922	P23303	Naše letadlo i naše zavazadla.
	č. 923	P23306	Nápis to říká jasně: letištní bar.
	č. 924	P23308	Letištní hala v Rurrenabaque, kde čekáme na odlet.
	č. 925	P23305	Roztáčení vrtule.
	č. 926	P23310	Před odletem: "Nekuřte a připoutejte se!".
	č. 927	P23311	Přelétáme šestitisícové vrcholky And.
	č. 928	P23313	Pohled na palubní přístroje našeho letadla.
	č. 929	P23312	Piloti během letu mají čas přečíst si noviny.
	č. 930	P23315	Andy jsou za námi.
	č. 931	P23316	A jsme zpátky v La Pazu.
	č. 932	P23317	V La Pazu je slunečný den, je dobře vidět k horám.
	č. 933	P23318	Přes slunečný den je v La Pazu mnohem a mnohem chladněji, než v Amazonii. Rozdíl v nadmořské výšce skoro 4 tisíce metrů je znát.

	Sedlo La Cumbre nad La Pazem
	č. 934	P24101	V nadmořské výšce okolo 4750 metrů by někdo mohl i zmrznout
	č. 935	P24105	Pod sedlem La Cumbre začíná údolí, kudy pojedeme dolů do Coroica.
	č. 936	P24106	Mohyla se sochou Krista na návrší nad sedlem La Cumbre.
	č. 937	P24107	Ani paní Bertha ani náš řidič nemůžou říxct, že by jim bylo teplo.
	č. 938	P24113pa	Ranní horská scenérie sedla La Cumbre s kameramanem Honzou sedícím u sněhové závěje.
	č. 939	P24203	Takhle začíná dlouhatánská cesta ze sedla La Cumbre dolů.

	Silnicí smrti do Coroica
	č. 940	P24204	Pod horami tu sem tam někam vedou i elektrický proud.
	č. 941	P24210	Sjezd dolů ze sedla La Cumbre znamená zatáčky a zase zatáčky.
	č. 942	P24213	Je čas na krátkou procházku.
	č. 943	P24217	Líba obchází živé jihoamerické hovězí, které potkáváme, širokým obloukem.
	č. 944	P24218	My ten tunel obešli po straně, náš řidič ale přiveze naše auto právě tudy.
	č. 945	P24221	Jdeme ještě po silnici. Provoz houstne.
	č. 946	P24225	Stánky u silnice. Většina je ale ještě zavřená.
	č. 947	P24219	Pod námi hluboko v údolí vede zřejmě stará cesta.
	č. 948	P24307	Mezi oblaky na kopci lze zahlédnout most, po kterém jsem před chvíli jeli. Ta hloubka pod ním se ani na fotku nevejde.
	č. 949	P24308	Zastavujeme v sedle, kde přejíždíme na druhou stranu horského hřebene a kde stojí pár domorodých stavení.
	č. 950	P24309	Život v bolívijských horách: bosé nohy v trávě, kulich na hlavě.
	č. 951	P24310	Pohled k horám k zvláštnímu skalnímu útvaru. Trošku se ale skrývá v mracích.
	č. 952	P24304	Kousek Silnice smrti při pohledu shůry. Kamión se právě minul s protijedoucím autem.
	č. 953	P24305	To je docela děs! A paní Bertha nás ujišťuje, že právě tamtudy pojedeme.
	č. 954	P24405	Jeden z přístřešků pro "semaforistu", který v některých zatáčkách ukazuje , zda je za zatáčkou silnice volná, či zda po ní něco jede.
	č. 955	P24406	Silnice smrti, jak má být. Dávno tu je místo asfaltu prach či bláto, svodidla tu nikdo nezná a díra dolů je strašlivá.
	č. 956	P24407	Zkuste si tu nezatočit. Když tu nějaký auto někdy spadne dolů, dole už ani nikoho nehledají. Nemají jak.
	č. 957	P24409	Na tomhle neasfaltovém úseku Silnice smrti je jezdí a vyhýbá vlevo (jinak se všude v Bolívii jezdí vpravo)! A tak, jak občas balancujeme nad propastí, se z auta stále častěji ozývá nějaké to "Áááách".
	č. 958	P24419	Dolů, jak se zdá, pojedeme ještě dlouho.
	č. 959	P24420	Fuj! To hroznej pohled! Není tu tahle značka upozorňující na nějaké ty zatáčky docela zbytečná?
	č. 960	P24421	Silnice smrti je snad čím dál užší.
	č. 961	P24423	Ti se nevyhýbají. Tam někdo zaparkoval. Asi se kochá výhledem do údolí.
	č. 962	P24425	Kamión, který byl před chvílí ještě daleko před námi, jsme dojeli. Ajaj! Bude se předjíždět?
	č. 963	P24427	Z auta ven. Protáhnout se a kousek popojít pěšky!
	č. 964	P24429	Bude tu nebezpečno, tak nás raději posílají kousek po svých.
	č. 965	P24430	Moc hezký úsek Silnice smrti, že?
	č. 966	P24432	Jak jdeme, nad náma si klidně crčí vodopád. Samozřejmě na silnici.
	č. 967	P24435	Procházíme přímo pod vodopádem, abychom si Silnici smrti pěkně užili.
	č. 968	P24436	Pokud se naše auto nezřítí dolů, pojedeme s ním dál.
	č. 969	P24438	Blátivá procházka končí. Tak očistit botky a nastupovat!
	č. 970	P24441	Tam nahoře pod tím kopcem o oblacích jsme jeli. Most s kusem silnice je odtud ještě vidět.
	č. 971	P24442	Svahy dál už budou o něco mírnější, ale míň nebezpečné to určitě nebude.
	č. 972	P24451	Stále prašná silnice. stále Silnice smrti.
	č. 973	P24452	Sjíždíme pořád níž a níž.
	č. 974	P24455	Jezdí tu i velký autobusy. Spadnou jich prý jen asi pět do roka.
	č. 975	P24459	Tam na kopci už je vidět Coroico.
	č. 976	P24509	Pořád stráně. A sem tam je vidět, že se i svah utrhne.

	Coroico a okolí
	č. 977	P24507	Paní Bertha nás zavedla na políčko s kokou.
	č. 978	P24501	Netrhej tu koku, Líbo! Všichni tě vidíme.
	č. 979	P24602	A jsme dole. Ve vesničce Yolosa, v nadmořské výšce 1170 metrů. Na chvíli vystupujeme. Někteří musejí tu přestálou cestu asi rozdejchat.
	č. 980	P24604	Říčka ve vesničce Yolosa a umývač židlí.
	č. 981	P24605	Tady snad bydlí někdo, kdo ani židli nemá.
	č. 982	P24606	O občerstvení tu nouze není.
	č. 983	P24609	Zezdola, z údolí vedoucího až dolů do Amazonie, kde jsme už byli, se řítí další kamión.
	č. 984	P24705	Náměstí v Coroicu prochází právě rozsáhlými stavebními úpravami.
	č. 985	P24707	Dlážděná ulice v Coroicu.
	č. 986	P24708	Banánové nadělení. To by Líba nesnědla.
	č. 987	P24709	Coroico je pořád ještě v horách. Ulice vedou nahoru a dolů.
	č. 988	P24710	Líba ochutnává zdejší zvlášť banány. Žluté. A jeden oranžový.
	č. 989	P24712	Průčelí kostela na náměstí v Coroicu je žlutobílé.
	č. 990	P25302	Buřinka není na hlavě zdejších žen nic zvláštního.
	č. 991	P25304	Bolívijští kluci.
	č. 992	P25306	I tady znají kropení cest, aby se příliš neprášilo.
	č. 993	P25104	Jdeme na procházku na okraj Coroica.
	č. 994	P25107	Novostavba nebo nedodělek?
	č. 995	P25101	Stráně a hory v okolí Coroica.
	č. 996	P25109	Banány už rostou.
	č. 997	P25110	Okraj městečka Coroico. Možná by se dalo říct předměstí.
	č. 998	P25111	Kafe. Takhle na keři roste můj ranní turek.
	č. 999	P25112	Banánovník a jeho obrovské listy.
	č. 1000	P25114	Pomeranče na stromě vidím prvně v životě.
	č. 1001	P25115	Takhle vypadá v Coroicu květ banánu.
	č. 1002	P25116	U tohohle banánového květu jsou banánky ještě miniaturní.
	č. 1003	P25120	Cesty mezi plantážemi a usedlostmi.
	č. 1004	P25211	U hospody, v níž obědváme, je i bazén. Ale skoro nikdo nemá plavky.
	č. 1005	P25202	Čekání na oběd nám zpestřují místní papoušci. Jako třeba tenhle amazoňan.
	č. 1006	P25205	Místního pejska nevzrušují kuchyňské vůně a klidně odpočívá ve stínu.
	č. 1007	P25204	Papoušci arové bydlí v boudě. Možná místo psa.
	č. 1008	P25206	Tukan v kleci. Přesně se jedná o druh arassari hnědouchý.
	č. 1009	P25208	Tenhle amazoňan pomoučený tu asi sedává často, nemyslíte?

	Silnicí smrti zpátky do La Pazu
	č. 1010	P25307	Hrubě dlážděná silnice nás vede nejprve z Coroica dolů do Yolosy.
	č. 1011	P25402	Prašná silnice Smrti už začíná. Tentokrát jedeme vlevo u skály.
	č. 1012	P25404	Potkávání autobusu už nebude pro nás balancováním nad propastí.
	č. 1013	P25406	Stoupáme a stoupáme nekonečnými zatáčkami.
	č. 1014	P25407	Nahoře v horách se začíná kazit počasí.
	č. 1015	P25408	Kamión naproti!
	č. 1016	P25413	Hluboké údolí, do kterého je jistě neradno spadnout. I když tam vede nějaká jiná cesta.
	č. 1017	P25417	Vašek s Jirkou diskutují pod osamělým stromkem při jedné z mála zastávek.
	č. 1018	P25419	Míříme výš a výš.
	č. 1019	P25421	Podobná bude zakrátko všude kolem nás. Silnice smrti za mlhy, to něco!
	č. 1020	P25422	Vrcholky horských štítů si s námi hrají na schovávanou.
	č. 1021	P25423	Při návratu z Coroica se dostáváme do zamlžených hor nad La Pazem.
	č. 1022	P25504	Projíždíme okolo malé přehrady nad La Pazem.
	č. 1023	P25506	Stráně na horním okraji La Pazu nádherně osvětluje odpolední slunce.
	č. 1024	P25507
	č. 1025	P25511	Tyhle lapazské domky jsou už ve stínu.
	č. 1026	P25512	Ohlížíme se La Pazem zpátky k horám.

	Tiahuanaco (Tiwanaku)
	č. 1027	P26101	To je rozhled! Ale Tiahuanaco ještě vidět není.
	č. 1028	P26102	Planina kolem Tiahuanaca.
	č. 1029	P26201	Ve vesničce Tiahuanaco. Na náměstí vydlážděném červenými kameny z inckých chrámů a budov.
	č. 1030	P26202	Kostelík ve vesničce.
	č. 1031	P26204	Roh náměstí v Tiahuanacu.
	č. 1032	P26301	Před muzeem v Tiwanaku, což rovná se Tiahuanaco. Oba názvy se běžně používají. Tiwanaku spíše pro historický areál, Tiahuanaco pro současnou vesnici.
	č. 1033	P26302	Monolit uvnitř muzea. Říká se mu Beneth podle svého objevitele. Býval kdysi ve středu takzvaného Polopodzemního chrámu.
	č. 1034	P26304	Jedna z inckých sošek v muzeu. No, mnohde se ale tahle kultura národa Aymarů pokládá spíš za předinckou.
	č. 1035	P26402	Cestu od muzea k chrámům hlídá několik podobných monolitů.
	č. 1036	P26404	Tenhle monolit, Fraile, což znamená Mnich, obehnaný plůtkem, už stojí na vyvýšené ploše chrámu Kalasasaya.
	č. 1037	P26407	Monolit Ponce na chrámové ploše Kalasasaya. Vypadá možná trochu jako robot. V představách mnohých fantastů v čele s Dänikenem však vyvolává dojem kyklopského mimozemšťana.
	č. 1038	P26408	Návrší Akapana bývalo původně pyramidou.
	č. 1039	P26409	Žjó!!! Přeslavná a světoznámá Sluneční brána! Z jednoho, i když prasklého, čtyřicetitunového kusu andezitové žuly.
	č. 1040	P26410	Symbol Slunce na slavné Sluneční bráně. Jinak též plačící bůh Kon Tiki.
	č. 1041	P26412	Stojím za zdí chrámové plochy Kalasasaya.
	č. 1042	P26414	Líba jde k vyvýšené chrámové ploše Kalasasaya obehnané zdí.
	č. 1043	P26415	Zeď chrámu Kalasasaya není zevnitř tak vysoká, jako z vnějšku.
	č. 1044	P26416	Stále ještě tu probíhají archeologické práce.
	č. 1045	P26420pa	Celý areál Tiwanaku okolo vyvýšeného chrámu Kalasasaya se na žádné panoráma nevejde. Zabírá totiž víc než 400 hektarů.
	č. 1046	P26421	Líba se občerstvuje na pyramidě Akapana. Vesnice Tiahuanaco je vidět v pozadí.
	č. 1047	P26423	Líba fotografovaná ze snížené podlahy Polopodzemního chrámu.
	č. 1048	P26424	Kamenné hlavy zapuštěné ve stěnách Polopodzemního chrámu.
	č. 1049	P26427	Pohled přes Polopodzemní chrám k Hlavní bráně chrámu Kalasasaya, kterou se nechodí. Skrze ní je vidět monolit Ponce.
	č. 1050	P26428	Velkou Hlavní bránou chrámu Kalasasaya není průchod k monolitu Ponce dovolen.
	č. 1051	P26430	Chrámová zeď Kalasasaya a schodiště nikam.
	č. 1052	P26401	Tiahuanaco - hlavní nádraží. Vypadá jako odněkud z westernu. Až na ta auta, samozřejmě.
	č. 1053	P26431	Nádraží v Tiahuanacu nám posloužilo i jako parkoviště. Ale proč všichni stojí na kolejích, když je kolem místa dost? Budou chtít výkupné za uvolnění trati, nebo tu vlaky nejezdí?
	č. 1054	P26505	Na jiném místě v okolí Tiahuanaco je další archeologický areál jménem Puma Punku.
	č. 1055	P26507	Technika přesného zpracování a opracování kamene v Puma Punku civilizací, která ve své době ani neznala písmo, je do dneška tak trochu záhadou.
	č. 1056	P26508	Mnoho monolitických kamenných bloků v Puma Punku přesně tvarované pravoúhlé prohlubně. Jakpak to asi dělali?
	č. 1057	P26509	Puma Punku znamená Brána pumy.
	č. 1058	P26510	Archeologové mají v Puma Punku evidentně práce dost a dost.
	č. 1059	P26511	Tady je "moderní" hliněná vrátnice do archeologického areálu i s "vrátným" a jeho bicyklem.

	U jezera Titicaca
	č. 1060	P26601	Hliněné zbořeniště na jedné z posledních zastávek na území Bolívie.
	č. 1061	P26603	Chudé a malé vesničky a usedlosti na planině kolem jezera Titicaca.
	č. 1062	P26604	Není to opuštěné. Někdo, nejspíš obyvatelé národa Aymarů, tu vážně žije a bydlí. No, nevím jak vám, ale mně by se tu asi bydlet moc nechtělo.
	č. 1063	P26707	Na pohled je tu ale krásně, jak říká jeden z posledních pohledů na bolívijskou část jezera Titicaca.
	č. 1064	P26701	Život okolo jezera v nadmořské výšce okolo 3800 metrů určitě není jednoduchý.
	č. 1065	P26704	Pastevectví je okolo jezera Titicaca zřejmě nezbytností.
	č. 1066	P26702	Bájné a nádherné jezero Titicaca se pro nás v tuhle chvílí stává překrásnou a nezapomenutelnou vzpomínkou.
Zpátky v Peru

	Vesnička Juli
	č. 1067	P27112	První zastávka za hranicemi, už tedy na peruánském území, je na velikém náměstí vesničky Juli (španělštináři to čtou "Chuli").
	č. 1068	P27113	Parková uprostřed velkého náměstí ve vesnici Juli, která mi sice připadala maličká, ale je správním střediskem zdejšího okresu.
	č. 1069	P27114	Staré zdi ve vesničce Juli. Co mi jenom připomínají?
	č. 1070	P27109	Jeden obyvatel vesnice Juli. I on je zřejmě příslušník národa Aymarů, který dodnes z více než dvou třetin používá svůj vlastní aymarský jazyk.
	č. 1071	P27102	Na jedné straně náměstí se odehrává velký turnaj malých fotbalových peruánských nadějí.
	č. 1072	P27103	Kopanou v Juli hrají i tahle děvčátka.
	č. 1073	P27105	Zápal pro hry mají malí kluci stejný, možná i větší, než velcí fotbalisté.
	č. 1074	P27106	Řekne se chudé vesničky, ale oblečení, dresy a obutí mají i tihle malí naprosto perfektní.
	č. 1075	P27108	Útočník! Možná, že budoucí peruánská fotbalová hvězda.

	Pukara
	č. 1076	P28104	Kromě toho, že venkovní expozice muzea v Pukaře představuje zajímavé stély a monolity, vidíte odtud i výraznou červenou skálu, jak se vypíná nad bílými budovami muzea. Pukara totiž znamená "Červená skála".
	č. 1077	P28101	Stély na nádvoří muzea v Pukaře patří k předincké aymarské kultuře.
	č. 1078	P28103	Zbyněk v muzeu něco zkoumá s naším peruánským řidičem.
	č. 1079	P28105	Asi hodně vzácný monolit uvnitř muzea v Pukaře. Připomíná mi monolit Ponce z bolívijského Tiwanaku, i když tenhle je mnohem menší.
	č. 1080	P28106	Kostel v Pukaře. Samozřejmě je z červeného kamene.

	Sedlo La Raya
	č. 1081	P28201	Pohled k ledem pokrytým vrcholkům hor okolo sedla La Raya.
	č. 1082	P28202	Sedlo La Raya tvoří rozvodí Tichého a Atlantského oceánu.
	č. 1083	P28203	Schyluje se k dešti, moc dlouho se v sedle La Raya fotografovat nedalo. Zastávka byla kratičká.
	č. 1084	P28204	Sedlo La Raya s železničními kolejemi a kostelem pod zataženou oblohou.

	Město Sicuani
	č. 1085	P28309	Parkující luxusní Inca Express, kterým jedeme, parkuje uprostřed města Sicuani.
	č. 1086	P28308	Úžasně pomalovaný kopec nad městem Sicuani. Neuvěřitelné, že? U nás se čmárá po zdech, v Peru po kopcích.

	U chrámu v Raqchi
	č. 1087	P28408	Průvodce Inca Expressu vybavený obrázkem původní podoby Virakočova chrámu v Raqchi.
	č. 1088	P28403	Asi nejfotografovanější část Virakočova chrámu v Raqchi: centrální zeď dlouhá přibližně jako fotbalové hřiště..
	č. 1089	P28409	Chrám v Raqchi je stavba Inků. Dolní část centrální zdi chrámu s typickým ickým lichoběžníkovým oknem a s precizně na sebe navazujícími opracovanými kameny je toho důkazem.
	č. 1090	P28410	"Tak pojďte dál, Inca Express má svůj jízdní řád!", velí nám průvodce našeho autobusu pro turisty, který krom toho, že nás dopraví z Puna do Cuzca, zastaví nám cestou u několika turisticky rozhodně zajímavých lokalit.
	č. 1091	P28412	Střechu Virakočova chrámu, dokud tu ještě nějaká byla, podpíraly sloupy.
	č. 1092	P28407	Centrální zeď chrámu chrání střecha. Samozřejmě úplně jiná než kdysi. Ta původní přikrývala celé veliké chrámové prostranství.
	č. 1093	P28413	Dnešní pozůstatky chrámu v Raqchi i se zbytky sloupů.
	č. 1094	P28416	Obytné budovy v sousedství Virakočova chrámu.
	č. 1095	P28424	Pro představu o velikosti centrální zdi i průměru podpěrných sloupů můžete jako měřítko použít Líbu.
	č. 1096	P28420	Část Raqchi, která sloužila pro sklady a uložení zásob.
	č. 1097	P28422	Prohlížíme si zrekonstruované skladištní sýpky.
	č. 1098	P28421	Uvnitř incké sýpky. Ještě štěstí, že ten jediný dveřní otvor není jak zavřít.
	č. 1099	P28423	Tyhle sýpky zrekonstruované nejsou.
	č. 1100	P28401	Kostel v Raqchi.
	č. 1101	P28402	Hory okolo Raqchi.
	č. 1102	P28425	Kam jezdí turisté Inca Expressem, tam nabízí peruánské ženy jako suvenýry svoje rozličné rukodělné výrobky.
	č. 1103	P28427	Nekupte to!

	Vesnice Andahuaylillas
	č. 1104	P28506	Starý kostelík v Andahuaylillas, vpravo od něho tři kříže.
	č. 1105	P28502	Pohled od kostelíka v Andahuaylillas.
	č. 1106	P28503	Kousek malovaného stropu kostelíka v Andahuaylillas, kterému se říká andská Sixtinská kaple. Pochází ze 17. století.
	č. 1107	P28504	Neodmyslitelné peruánské trhovkyně.
	č. 1108	P28505	Že by si Líba nic nevybrala? Třeba vyšívanou přikrývku?
	č. 1109	P28507	Na náměstí před kostelem je stánků trhovkyň víc, než turistů, kteří z Inca Expressu vystoupili.

	Cuzco
	č. 1110	P29103	Líba uprostřed květin a zeleně hostelu Hosteria de Anita v Cuzcu.
	č. 1111	P29104	V hostelu Hosteria de Anita se bydlí krásně.
	č. 1112	P34101	V jídelně hostelu Hosteria de Anita si při snídani připadáme jako na nějakém zámku.
	č. 1113	P34102	"Zámecká" snídaně v Cuzcu. Jen ten igelit na stole trošku kazí dojem.
	č. 1114	P34103	To, co snídáme, ovšem až zámecké není. I když k typická kontinentální snídani, kuličce másla a šprku marmelády, nám tady ještě něco přidali.
	č. 1115	P29201	Kristus i turisté shlíží na Cuzco.
	č. 1116	P29204	Pohled na Cuzco, srdce Incké říše, v pupku světa, což je volný překlad významu jména města Cucco.
	č. 1117	P29207pa	Panoráma Cuzca nádherně zasazeného do okolních hor, jak je vidět od sněhobílé Kristovy sochy postavené nad městem.
	č. 1118	P29209	Pohled shůry na jedno z cuzských náměstí, náměstí Regocijo. Kostel patří ke klášteru Sv. Františka.
	č. 1119	P29210	Pohled shůry na hlavní cuzské náměstí, náměstí Plaza de Armas.
	č. 1120	P30201	Velká katedrála je dominantou cuzského náměstí Plaza de Armas.
	č. 1121	P30203	Kostel La Compania je dalším kostelem na náměstí Plaza de Armas v Cuzcu. Tentokrát je to kostel jezuitský.
	č. 1122	P30204	Rozměry náměstí Plaza de Armas v Cuzcu zůstaly z aztéckých časů zachovány i při španělské přestavbě Cuzca.
	č. 1123	P30205	Dolní roh náměstí Plaza de Armas s vyčnívající věží kostela La Merced, tedy chrámu Milosrdenství.
	č. 1124	P30206	Líba se rozhlíží v Cuzcu po náměstí Plaza de Armas stojíce na schodišti před katedrálou.
	č. 1125	P30208	Velká katedrála v Cuzcu se sestává ze tří propojených kostelů. Tenhle je nejmenší a nejmladší a dnes slouží jako vchod a pokladna.
	č. 1126	P30211	Pohled k velké cuzské katedrále z dolního konce náměstí Plaza de Armas.
	č. 1127	P30210	Nároží náměstí Plaza de Armas v Cuzcu s křiklavě modrými balkóny.
	č. 1128	P30213	Dřevěné vyřezávané balkóny jsou vidět na mnoha budovách v okolí cuzského náměstí Plaza de Armas.
	č. 1129	P30215	Líba na náměstí Regocijo hledá v průvodci, kudy půjdeme dál.
	č. 1130	P30216	Tohle není žádný vítězný oblouk, alébrž oblouk Santa Clara, kterým procházíme z náměstí Regocijo do ulice Santa Clara, tj. Svaté Kláry. Za obloukem je vidět budova Národní akademie věd a umění.
	č. 1131	P30219	Většina španělských koloniálních domů v Cuzcu má viditelné menší či větší incké základy.
	č. 1132	P30220	Fotografie z úzké uličky blízko náměstí, bohužel bez proslulého dvanáctibokého kamene, před nímž pořád někdo panáčkuje a chce zaplatit, aby vám uhnul.
	č. 1133	P30221	Večer na náměstí Plaza de Armas s jezuitským kostelem La Compania v pozadí.

	Incké lázně Tambo Machay
	č. 1134	P29303	Tambo Machay je typická incká stavba. Pečlivě opracované a sesazené kameny a lichoběžníkové otvory a výklenky.
	č. 1135	P29302	Tatínek paní Berthy v inckých lázních Tambo Machay.
	č. 1136	P29304	Barbara v lázních Tambo Machya, které mohlo sloužit také jako vojenská základna.
	č. 1137	P29307	Líba na incké zdi na mi lázněmi Tambo Machay.
	č. 1138	P29310	Pohled na hlavní část lázní Tambo Machay.
	č. 1139	P29311	Je to na lázeň? Ano, dost ledovou.
	č. 1140	P29312	Jirka zakoupil od místních trhovkyň slušivou koženou kšiltovku.
	č. 1141	P29309	Líba se v lázních nekoupe, zato prohání muly.
	č. 1142	P29313	Líba si zkouší nové rukavice. Koupila je v lázních, aby jí nebyla v ledové vodě zima. ;-)

	Pevnost Puka Pukara
	č. 1143	P29401	Pevnost Puka Pukara, Červená pevnost, jak je vidět od silnice.
	č. 1144	P29403	Líba na červené zdi Červené pevnosti.
	č. 1145	P29405	Ne všechny zdi a kameny v Červené pevnosti jsou tak úplně červené.
	č. 1146	P29407	Pevnost Puka Pukara se nachází nad Cuzcem jen pár set metrů od lázní Tambo Machay, které jsou vzadu na téhle fotce už vidět. V dřívějších časech sloužila pevnost po jistou dobu také jako zájezdní hostinec.

	Incká svatyně Qenko
	č. 1147	P29501	Tajemné, rituální a posvátné místo. To je Qenko.
	č. 1148	P29502	Vláďa s paní Berthou, kdy se o posvátném místě Inků dozvídáme nějaké podrobnosti.
	č. 1149	P29505	Šup na posvátnou skálu! Tatínek paní Berthy byl nahoře první.
	č. 1150	P29509	Fotka Líby na skále svatyně Qenko dokumentuje, že jsme stále blizoučko nad Cuzcem.
	č. 1151	P29508	Posvátné a pro Ikny důležité Qenko má hned několik rituálních míst a obětišť.
	č. 1152	P29506	Qenko prý znamená právně klikatou čáru. A rituální místo s cik-cakem je v Qenku asi to nejznámější a nejdůležitější. Do prohlubně se nalévá tekutina a nikdo nepochybuje, že nejlepší bude asi krev.
	č. 1153	P29507	Rozcestí na cik-caku. Poteče-li obřadní tekutina pak vlevo či vpravo, usuzuje se, zda bude dobrý či špatný rok.
	č. 1154	P29510	Teď už stačí jen říznout Líbu do prstu, a v rituálním cik-caku budeme moci spatřit budoucnost.
	č. 1155	P29516	Jirka u svatyně Qenko fotografuje. Já jeho, on zase něco jiného.
	č. 1156	P29503	Jeskyně pod skálou Qenko a kamenné obětní oltáře či trůny.
	č. 1157	P29504	Je tohle incký oltář nebo nějaký trůn inckého vladaře?
	č. 1158	P29513	Ve skále Qenko jsou různé průrvy a úzké průchody, kterými se dá různě bloudit a procházet.
	č. 1159	P29514	Incké zdi a lichoběžníkové otvory u svaté skály Qenko.

	Pevnost Sacsayhuaman
	č. 1160	P29601	Pohled na město Cuzco od pevnosti Sacsayhuaman.
	č. 1161	P29602	Jdeme do pevnosti Sacsayhuaman, jen Líba se zastavila na focení.
	č. 1162	P29604	To jsou "cihly", co? Nechápu, jak tohle dokázali postavit.
	č. 1163	P29606	Průhled inckým oknem na Cuzco.
	č. 1164	P29607	Sacsayhuaman nebyla jen důležitá pevnost, ale také významné rituální místo.
	č. 1165	P29609	Jsem obklopen kyklopskými kameny pevnosti Sacsayhuaman.
	č. 1166	P29610	Vstupní brána do pevnosti Sacayhuaman, která se dala poměrně dobře bránit. Španělé ovšem měli velkou technickou převahu: pušky a střelný prach.
	č. 1167	P29611	Můžete porovnat Líbu a kamenné "cihličky" pevnosti Sacsayhuaman.
	č. 1168	P29612	Líba schází dolů na prostranství před ty největší šutry zabudované do zubaté pevnostní zdi.
	č. 1169	P29614	Líba před největšími kamennými bloky incké pevnosti Sacsayhuaman. Ten úplně největší kámen v pevnosti Sacsayhuaman prý váží okolo 150 tun, ale některé prameny hovoří až o dvojnásobku.
	č. 1170	P29613	Šutráci, balvani a Líba.
	č. 1171	P29615	Protější strana pevnosti Sacsayhuaman s rituálními obětišti a lavicemi pro inckou vládnoucí šlechtu.
	č. 1172	P29622pa	Cusco, které je vidět pod pevností a které bylo ještě lépe vidět ráno od sochy Krista, Inkové postavili ve tvaru pumy, posvátného a Inky uctívaného zvířete.
	č. 1173	P29622pb	Pevnost Sacsayhuaman představuje hlavu pumy, v jejímž tvaru bylo Cuzco postaveno.
	č. 1174	P29628	Zuby pevnosti Sacsayhuaman představují významný strategický obranný prvek.
	č. 1175	P29623	Porovnejte si velikost těch kamenných bloků s lidskou postavou! Neuvěřitelné.
	č. 1176	P29627pa	Obrovité kameny pumích zubů pevnosti Sacsayhuaman s několika lidskými mravenečky.
	č. 1177	P29629	Barbara hledí na zadní část pevnosti Sacsayhuaman, kde město Cuzco vyšplhalo po kopcích až sem nahoru.
	č. 1178	P29632	Líba v "cihlové" uličce.
	č. 1179	P29633	Pevnost Sacsayhuaman je stejně jako celé Cuzco zasazena do vysokých okolních hor.

	Cuzco, Koricancha
	č. 1180	P30102	Paní Bertha nás začíná provázet chrámem Koricancha.
	č. 1181	P30103	Incké zdi a typická incká okna v chrámu Koricancha. A taky zcela typicky incky k sobě těsně přiléhající kameny bez nejmenší škvírky.
	č. 1182	P30105	Kamenný obětní oltář v chrámu Koricancha.
	č. 1183	P30120	Na inckém chrámu postavili Španělé kostel Santo Domingo, do kterého ovšem začlenili nezvykle mnoho původních inckých zdí i místností.
	č. 1184	P30109	Nádvoří uprostřed chrámu Koricancha.
	č. 1185	P30106	Obrazy v arkádách okolo nádvoří kláštera Koricancha tvoří dosti velkou obrazovou galerií.
	č. 1186	P30111
	č. 1187	P30110	Všechny obrazy v klášteře Koricancha mají pochopitelně křesťanské náboženské motivy.
	č. 1188	P30112
	č. 1189	P30115	Tenhle zlatý plát s mnoha inckými symboly asi doopravdy zlatý nebude. Nikdo to tu totiž nijak nehlídá. Jinak ale původní incká Koricancha byla zlatem pokrytý celá. Tenhle konkrétní kus býval ovšem přímo nad oltářem. Španělské zdroje hovoří o pohádkovém bohatství, které si odtud Španělé odvezli.
	č. 1190	P30121	Koricancha a současně klášter Santo Domingo je španělský chrám postavený na inckých základech s mnoha dochovanými inckými prvky. Santo Domingo, jak vidíte, končí inckou sluneční svatyní.

	Živoucí muzeum Awana Kancha
	č. 1191	P31101	Awana Kancha je živoucí muzeum a tohle je cedule o lamách a velbloudech. O druzích a plemenech.
	č. 1192	P31102	Alpaky v muzeu Awana Kancha.
	č. 1193	P31103	Tahle alpaka se ale krásně zubí, že?
	č. 1194	P31105	Alpaky podobně jako u nás ovce dávají člověku vlnu i maso, mléko však pijí pouze mláďata.
	č. 1195	P31106	Typická lama alpaka plemene suri.
	č. 1196	P31107	Lama vikuňa, která žije divoce, poskytuje nejlepší a nejkvalitnější a taky pochopitelně zdaleka nejdražší vlnu.
	č. 1197	P31108	Zarostlá alpaka suri.
	č. 1198	P31109	Tahle alpaka nemůže vidět na cestu a určitě si brzy rozbije čumáček o zeď nebo o plot.
	č. 1199	P31110	Další párek zarostlých alpak v muzeu Awana Kancha.
	č. 1200	P31111	Lamy guanako.
	č. 1201	P31113	Tohle je lama krotká.
	č. 1202	P31115	Nevím, jestli je tohle tkaní, ale kvalitní a nesmírně piplavá ruční práce určitě.
	č. 1203	P31116	V muzeu Awana Kancha se takhle normálně pracuje, aby si turisti mohli dobře prohlédnout, jak se co dělá.
	č. 1204	P31118	Až to dodělá, budeme si to moci v prodejně zakoupit. Bude to ale dost drahé a dnes to ještě stejně hotové nebude.
	č. 1205	P31119	Zajímalo by mě, jestli si to svoje oblečení taky vyráběla sama.

	Údolí Urubamby
	č. 1206	P31201	První náš pohled na Posvátné údolí nad vesničkou Taray. Řeka se tu ještě nejmenuje Urubamba, ale Vilcanota.
	č. 1207	P31405pa	Železniční trať v údolí Urubamby a bílé solné doly v pozadí.
	č. 1208	P31406	Zastavili jsme u malé vesnické usedlosti. Hurá do inckého báru!
	č. 1209	P31407	Uvnitř vesnického "Inca Baru". Na stole vidíte sklenici kukuřičného piva.
	č. 1210	P31408	Hned vedle baru pěstují morčata.
	č. 1211	P31409	Morčata jsou oblíbenou peruánskou lahůdku.
	č. 1212	P31410	Líba před brankou vedoucí ze dvorku do zahrad.
	č. 1213	P31412	Výstavka rozličného pracovního náčiní, jaké se na takové vesnické usedlosti šikne.
	č. 1214	P31413	Takhle vypadá shůry celý ten vesnický hliněný dům s docela malým dvorkem okolo.

	Incká pevnost Pisac
	č. 1215	P31302	Část pevnosti Pisac, jak je vidět od příjezdové silnice.
	č. 1216	P31303	Desítky zatáček, kterými se nahoru k pisacké pevnosti musí auta vyšplhat asi 300 výškových metrů nad řeku Vilcanotu.
	č. 1217	P31305	V pisacké pevnosti je spousta kamenných zdí, ale tady při vstupu jich ještě mnoho nevidíme.
	č. 1218	P31306	Severní terasy pevnosti Pisac a několik inckých staveb nad nimi.
	č. 1219	P31307	Pohled od severních pisackých teras k jihu.
	č. 1220	P31315pa	Panoráma výhledu od ze severních teras pisacké pevnosti směrem k údolí Urubamby.
	č. 1221	P31311	Pohled na jižní část pevnosti Pisac na řekou Vilcanotou, později Urubambou.
	č. 1222	P31309	Vláďa panáčkuje na jedné z mnoha zdí nad údolím, do něhož se svažují nekonečné terasy inckých políček.
	č. 1223	P31317	Incký systém pro zásobování Pisacu vodou je dodnes plně funkční a Líba se klidně může čisté vody napít.
	č. 1224	P31318	Rozvod vody v incké pevnosti Pisac je zbudovaný velmi důmyslně.
	č. 1225	P31321	Vláďa zkouší incké schody na terasách Pisacu. Podobných schodů vytvořených ze zabudovaných čouhajících kamenů jsou ve zdech pisacké pevnosti určitě stovky.
	č. 1226	P31322	Tahle vstupní brána už patřila k důležitým částem Pisacu. Je to vidět na tom, jak je postavena z velkých a do sebe přesně zapadajících kamenných bloků.
	č. 1227	P31324	Celkem přijatelné schodiště. Ale po levé straně se nikdo jít neodvažuje.
	č. 1228	P31325	Na těchhle schodech se k okraji raději vůbec přibližovat nebudu. Za nimi zeje obrovská jáma!
	č. 1229	P31326	Líba na chodníku vedoucím k jižní části inckého Pisacu. Rozkročit nohy se rozhodně hodí. Znamená to větší stabilitu a jistotu.
	č. 1230	P31327	Líba před skalním jeskynním průchodem vypadá, jako když stojí před pikolou. Jenže já na babu nehraju!
	č. 1231	P31328	Líba prošla skalním tunelem skrz a já už jsem se naštěstí tím nejužším místem taky protáhl.
	č. 1232	P31329	Šipky ukazují směr dalšího postupu: nahoru do schodů.
	č. 1233	P31331	Chodník vede nad docela prudkým srázem. Nechtěl bych tu spadnout.
	č. 1234	P31333	Hluboko dole je vidět další část inckého Pisacu a ještě víc dole se vine řeka Vilcanota.
	č. 1235	P31339pa	Další panoráma překrásného výhledu z incké pevnosti Pisac.
	č. 1236	P31349	Procházíme pevností Pisac už dlouho a pořád je kam jít.
	č. 1237	P31344	Pisac je opravdu krásná a hlavně velice rozlehlá pevnost. Rozlehlá do šířky, dálky i do výšky. Teď musím dolů a hned zase nahoru.
	č. 1238	P31347	Tatínek paní Berthy se dívá na sluneční chrám inckého Pisacu.
	č. 1239	P31351	Líba a typicky incké zdi s typickými inckými výklenky.
	č. 1240	P31352	Půlkruhovitá stavba u Inků obvykle znamená sluneční chrám.
	č. 1241	P31354	Voda je v pevnosti Pisac rozvedená i sem, do okolí slunečního chrámu. Stále tu teče.
	č. 1242	P31353	Od slunečního chrámu pisacké pevnosti konečně dole vidíme vesnici Pisac. Za řekou Vilcanotou je silnice, po níž jsme do Pisacu přijeli.

	Ollantaytambo
	č. 1243	P31501	V Ollantaytambu začínají incké zdi hned u současné vesnice.
	č. 1244	P31503	Ohlédnutí k současné vesnici při stoupání na incké Ollantaytambo.
	č. 1245	P31504	Vašek si prohlíží přesně sesazené incké kamenné zdivo pevnosti Ollantaytambo.
	č. 1246	P31505	Líba stoupá inckým Ollantaytambem stále nahoru.
	č. 1247	P31507	Potomek Inků, tatínek paní Berthy, v inckých dveřích na Ollantaytambu.
	č. 1248	P31508	Líba na zdech pevnosti Ollantaytambo vypadá strašně maličká.
	č. 1249	P31510	Paní Bertha nám povídá o Ollantaytambu ledasco zajímavého.
	č. 1250	P31516	Výhled z pevnosti Ollantaytambo k takzvané indiánské tváři uprostřed protějšího kopce.
	č. 1251	P31517	Pohled k vrcholku pevnosti Ollantaytambo.
	č. 1252	P31518	Hluboko pod námi se nacházejí incké lázně.
	č. 1253	P31519	Chodníky vedoucí pevností Ollantaytambo sem a zase tam, nahoru a nebo dolů.
	č. 1254	P31522	Barbara prochází kolem zrekonstruovaného inckého domu s replikou původní střechy.
	č. 1255	P31523	Rozhled je báječný. Chvíli si dáme pauzu a jen budeme hledět v dál.
	č. 1256	P31524	Tenhle incký dům má dvě patra. Do horního se chodí shora, do dolního zdola.
	č. 1257	P31525	Terasy a políčka v Ollantaytambu.
	č. 1258	P31526	Uprostřed teras vede cesta dolů. Ale nejen uprostřed.
	č. 1259	P31530	Už jsme dole, u inckých lázní Ollantaytamba.
	č. 1260	P31529	Stačilo by napustit bazény vodou a mohl bych se tu vycákat dosytosti.
	č. 1261	P31531	Vody je v potůčku, který se nedaleko odtud vlévá do Urubamby, docela dost.
	č. 1262	P31601	Vesnice Ollantaytambo je sevřená mezi svahy Posvátného údolí.
	č. 1263	P31603	Cestou z hospůdky něco koupíme?
	č. 1264	P31604	Náměstí v Ollantaytambu s jednou z několika tamních hospůdek.

	Vlak k Machu Picchu
	č. 1265	P31605	Vlak k Machu Picchu stojící na nádraží v Ollantaytambu. Musíme jet s ním. K Machu Picchu silnice nevede.
	č. 1266	P31606	Paní Bertha a její tatínek vyhlížejí z vlaku vezoucímu nás k Machu Picchu.
	č. 1267	P31607	Sluncem zalité údolí nedaleko za Ollantaytambem.
	č. 1268	P31609	Kolem Posvátného údolí se tyčí zaledněné hory.
	č. 1269	P31613	Jedeme do džungle a koukáme na ledovce.
	č. 1270	P31615	Koleje vedou teď stále podél Urubamby, která je stále divočejší a divočejší.
	č. 1271	P31617	Strmé svahy Posvátného údolí stoupají vysoko nahoru.
	č. 1272	P31618	Míjíme se s proti jedoucím vlakem.
	č. 1273	P31619	Jedno z nemnoha podobných "nádraží" na cestě k Machu Picchu.
	č. 1274	P31620	Cesta na Inca Trail, několikadenní trek k Machu Picchu, vede po visutém mostě přes řeku Urubambu na druhou stranu.
	č. 1275	P31622	Nemít ve vagónech střešní okna, nevidíme nic a nikam.
	č. 1276	P31623	Celá naše skupina sedí v prvním vagónu vepředu a jsme tak pěkně pohromadě.
	č. 1277	P31624	Ani kousek oblohy by nebylo z vlaku vidět, kdyby nebylo stropních oken.
	č. 1278	P31625	Takovýhle výhled máme dopředu. Vašek s Jirkou vepředu dokonce rovnou sedí.
	č. 1279	P31627	Přijíždíme do Aguas Calientes, jinak se též nazývá Machu Picchu Pueblo.
	č. 1280	P31628	Na nádraží v Aguas Calientes, kde jsme právě z vlaku vystoupili.

	Aguas Calientes (Machu Picchu Pueblo)
	č. 1281	P31701	Přes potok protékající skrz Aguas Calientes vede několik mostů.
	č. 1282	P31702	Malé je náměstí v Aguas Calientes. Všechno se tady musí vejít do stísněných prostor mezi strmými svahy okolních kopců.
	č. 1283	P31703	Velký Inka na náměstí v Aguas Calientes.
	č. 1284	P31704	Ulice u náměstí.
	č. 1285	P31706	Tohle není nádraží, to jsou hospody a restaurace!
	č. 1286	P31709	Stojím na mostě nad potokem dělícím Aguas Calientes na dvě části.
	č. 1287	P31710	Typická ulice pro Aguas Calientes: místo aut tady jezdí vlaky.
	č. 1288	P31711	Fotografie z procházky po městečku Aguas Calientes.
	č. 1289	P31712	Květinka pod květinkami.
	č. 1290	P31715	Potok se někde tam dole vlévá do Urubamby.
	č. 1291	P32102	Deprimující pohled z okna hotelového pokoje na padající proudy vody. Zrovna když nás čeká Machu Picchu!

	Machu Picchu ráno
	č. 1292	P32202	Oficiální prohlídku Machu Picchu s přiděleným průvodcem začínáme tady nahoře, kam jsme vystoupali od hlavní brány za vytrvalého deště.
	č. 1293	P32203	Kousek města Machu Picchu na svahu k Urubambě, co zrovna vykoukl z mlhy.
	č. 1294	P32204	Líba u zrekonstruovaného domku nazývaného domek strážce Pohřební skály.
	č. 1295	P32206	Před deštěm se všichni schovávají v domku strážce Pohřební skály, Machu Picchu dole se zase celé schovává v husté mlze.
	č. 1296	P32207	Jeden z prvních pohledů na Machu Picchu, které jako by se ostýchalo se nám ukázat.
	č. 1297	P32208	Vpravo černá a smutná pohřební skála a vlevo domek jejího strážce.
	č. 1298	P32209	Ztracené město Inků se ztrácí v mlžném deštivém ránu i nám.
	č. 1299	P32212pa	Konečně bájné incké město, Španěly nikdy nenalezené a tudíž nezničené, alespoň na chvíli vykouklo z mlhy.
	č. 1300	P32210	Fakt jsem tu zajásal, jaká je to krása, jaká nádhera.
	č. 1301	P32213	Domek strážce Pohřební skály odspodu, jak scházíme dolů do města Machu Picchu.
	č. 1302	P32217	Stále prší, stále je mlha, nicméně oboje je mírnější a snad pomalu ustupuje.
	č. 1303	P32215	Incký dveřní pant. Dveře se tu ke kamennému kolíku prostě přivázaly.
	č. 1304	P32218	Chrám slunce. Významná stavba chrámového okrsku s posvátným kamenem.
	č. 1305	P32220	Pod námi je centrální Posvátné nádvoří. Prší míň, ale pořád.
	č. 1306	P32221	Mezi domky a zdmi obytných částí Machu Picchu.
	č. 1307	P32222	Paní Bertha překládá a ukazuje, jak Inkové lámali kámen.
	č. 1308	P32223	Domky za nimiž z mlhy začíná vykukovat hora Huayna Picchu.
	č. 1309	P32228	Navzdory dešti se Líba usmívá. Machu Picchu je naprosto úžasné a fascinující!
	č. 1310	P32229	Podobných výhledů a průhledu by se v areálu Machu Picchu dalo vyfotografovat jistě nejmíň několik desítek.
	č. 1311	P32231	Zemětřesením poškozené zdivo Královského paláce.
	č. 1312	P32232	V Chrámu Tří oken.
	č. 1313	P32233	Paní Bertha stále překládá španělsky vedený výklad naší oficiální průvodkyně.
	č. 1314	P32234	Terasy nad údolím Urubamby.
	č. 1315	P32235	Líba poslouchá výklad u typické incké zdi z obrovských kamenných bloků.
	č. 1316	P32237	Zkrze vodu focený lapač Slunce (Intihuatana) s oběma našimi průvodkyněmi.
	č. 1317	P32240	Konečně přestává pršet?
	č. 1318	P32241	Okénka nad údolím Urubamby a všude se povalující cáry mlhy.
	č. 1319	P32242	Scházíme níž k údolí, do spodní části města Macchu Picchu.
	č. 1320	P32243	Pod námi jsou další a další terasy. Neuvěřitelné!
	č. 1321	P32244	Téhle skále se říká Slide Rock, což by mohlo znamenat něco jako "Skluzavka". Teď po dešti je kluzká dvojnásob. Určitě je to skála posvátná, ale její účel je pokud vím neznámý.
	č. 1322	P32247	Je to ale nádhera - tahle všechna schodiště, uličky, zdi a různá zákoutí.
	č. 1323	P32248	Kde se vzala tu se vzala, uprostřed Machu Picchu mezi kameny sedí činčila.
	č. 1324	P32251pa	Zamlžený pohled k domku strážce Pohřební skály snad trochu ukazuje velikost tohohle úžasného města.
	č. 1325	P32252	Malý kamenný bazének sloužil prý jako zrcadlo při nočním pozorování hvězdné oblohy. Takže jsme v incké hvězdárně.
	č. 1326	P32255	Průchod do nádvoří.
	č. 1327	P32256	Terasy ve spodní části města Machu Picchu se svažují až téměř dolů k řece Urubambě.
	č. 1328	P32257	Jeden z posvátných symbolů na Machu Picchu, kamenný kondor.
	č. 1329	P32258	Pod domkem strážce Pohřební skály jsou desítky zemědělských teras.
	č. 1330	P32260	Úsměv Líby značí, že se nám Machu Picchu moc líbí a že nás opravdu uchvátilo.
	č. 1331	P32263	Ostatní jsou trochu napřed, tak honem za nimi nahoru.
	č. 1332	P32265	Nemám slov.
	č. 1333	P32266	Za terasami a strážními domky už je současný vstupní objekt do Machu Picchu.
	č. 1334	P32267	Roztrhaná mračna dodávají pohledům na město i na okolí naprosto fantastickou atmosféru.
	č. 1335	P32268	Z oblaků také začíná vystupovat pro Machu Picchu typická silueta hory Huayna Picchu.
	č. 1336	P32269	Pod Slunečním chrámem.
	č. 1337	P32301	Kolem domku strážce Pohřební skály se turisté jen rojí. Stejně jako my tam všichni svoji prohlídku Machu Picchu začínají.
	č. 1338	P32302	Jitka na schodech vedoucích okolo dodnes funkčního vodního a vodovodního systému města.
	č. 1339	P32303	Skrz Machu Picchu voda protéká různými korýtky, studánkami, nádržkami, kašnami i lázněmi.
	č. 1340	P32313	Voda v Machu Picchu proudí i přes různé posvátné kameny.
	č. 1341	P32304	Takovéhle výhledy nemají chybu!
	č. 1342	P32305	Sluneční chrám odspodu.
	č. 1343	P32306	Tohle je Královská hrobka. Nikdo tu ale zřejmě nikdy pohřben nebyl, jenom se ta posvátná jeskyňka dnes takhle jmenuje.
	č. 1344	P32307	Město Machu Picchu je pro mne nečekaně rozlehlé a veliké.
	č. 1345	P32309	Strmé svahy údolí a těžko přístupný terén okolo Machu Picchu uchránil město před Španěly, kteří tohle město nikdy neobjevili a jako jediné tak zůstalo uchráněno před zničením.
	č. 1346	P32310	Naše procházka městem s oficiálním výkladem se už blíží ke konci.
	č. 1347	P32312	Pohled přes Posvátné nádvoří k Chrámu Tří oken, vpravo vrcholek se skálou Intihuatana.
	č. 1348	P32314	Machu Picchu je úžasné stavební dílo zasazené do neskonale krásné a jedinečné přírodní scenérie.
	č. 1349	P32315	Společné foto celé naší cestovatelské skupinky i s paní Berthou a jejím tatínkem. Vyfotila mi tady průvodkyně, která se tu tím s námi rozloučila.

	Výstup na Huayna Picchu
	č. 1350	P32404	Tudy, po těch schodech, se začíná stoupat na Huayna Picchu.
	č. 1351	P32405	Honza a Vláďa se pomalu připravují na výstup nahoru na horu Huayna Picchu. Nejdřív ale musí sestoupit ještě kousek níž.
	č. 1352	P32406	Neuvěřitelně hluboké údolí Urubamby pod námi. Vede jím železniční trať. Silnice nikoli.
	č. 1353	P32407	Na Huayna Picchu se musí po schodech, po schodech a zase po schodech.
	č. 1354	P32409	Líba stoupající za mnou.
	č. 1355	P32410	Po ještě ne zcela suchých schodech stoupáme nahoru stále prudčeji.
	č. 1356	P32412	Výhledy při stoupání na Huayna Picchu jsou stále divočejší a stále zajímavější.
	č. 1357	P32413	Město Machu Picchu už je hluboko pod námi. Máme ho teď celé jako na dlani. Ten vrcholek vpravo je Una Picchu, hora Děťátko.
	č. 1358	P32416	Stále strmě nahoru!
	č. 1359	P32501	Podobně nebezpečných míst je okolo vrcholu Huayna Picchu mnoho.
	č. 1360	P32505pa	Pro mne určitě nezapomenutelný pohled na celé Machu Picchu nad údolím Urubamby.
	č. 1361	P32506	Takovou rozsáhlou stavbu jsem na hoře Huayna Picchu rozhodně nečekal.
	č. 1362	P32507	Trošku zpocený (občas možná i strachem), ale spokojený, neboť vylézt sem nahoru opravdu stálo za to.
	č. 1363	P32509	Třeba na tyhle schody jsem se opravdu docela bál.
	č. 1364	P32510	Neříkejte mi, že po těch schůdkách nad takovou šílenou propastí někdy někdo chodil!
	č. 1365	P32511	Líba na Huayna Picchu pořád ještě není na vrcholu.
	č. 1366	P32512	Těsně pod vrcholem Huayna Picchu na dalších úzkých a strmých schodech.
	č. 1367	P32513	Vrcholová fotografie Líby na Huayna Picchu! Není úžasná?
	č. 1368	P32517	Vláďova vrcholovka na Huayna Picchu. I s městem v pozadí.
	č. 1369	P32518	Vašek to tady sklouzal dolů po zadnici. Bylo to nejkratší a nejrychlejší. Brrr...
	č. 1370	P32519	Peruánský strážce hory Huayna Picchu na nejvyšším kameni všechno dozoruje a usměrňuje provoz.
	č. 1371	P32522	I když tady název hory píšou poněkud jinak, je to jasný důkaz, že jsme s Líbou na Huayna Picchu opravdu vylezli.
	č. 1372	P32523	Další z mnoha a mnoha překrásných pohledů na incké Machu Picchu.
	č. 1373	P32525	Líba začíná se sestupem z Huayna Picchu. Bez mý nohy to fotit nešlo. Čumíce do foťáku bych jinak neudržel stabilitu a jistojistě bych sletěl kdovíjak hluboko dolů.
	č. 1374	P32526	Fakt se mi tu při focení točila hlava!
	č. 1375	P32527	No řekněte, nestojí takovýhle pohled za to, aby se člověk trochu namáhal s výstupem na Huayna Picchu?
	č. 1376	P32528	Třikráte fuj! To je ale propast!
	č. 1377	P32529	Podívejte kudy a jaká vede cesta dolů! Slézt tyhle schody nebylo jednoduché: po čtyřech a pozadu to bylo nakonec nejlepší.
	č. 1378	P32530	Líba balancuje na inckých schodech o něco lépe než já.
	č. 1379	P32531	Dolů scházíme jinudy, než kudy se chodí nahoru. Až o něco níže se cesty zase spojují.
	č. 1380	P32532	Líba, Vláďa a incké Machu Picchu.
	č. 1381	P32533	Před cestou dolů je třeba se ještě vyfotit mezi zdmi pevnosti na strmé hoře Huayna Picchu. Vůbec si nedokážu představit, jak tady všechny tyhle zdi a terasy stavěli.
	č. 1382	P32535	Tam půjdeme dolů. Těch pár schodů nás ještě čeká z malého sedla nahoru k inckému městu.
	č. 1383	P32601	Líba při sestupu z Huayna Picchu. Sice už vůbec neprší, ale schody jsou pořád mokré a kameny kluzké.
	č. 1384	P32604	Nahoře na hoře by vyhýbání se protijdoucím bylo mnohem náročnější a nebezpečnější, než tady, kde není taková propast.
	č. 1385	P32605	Chodník zpátky vede k inckému městu okolo relativně malé hory Una Picchu.
	č. 1386	P32607	Už není opar, mlha ani mraky, takže při ohlédnutí se nahoru k Huayna Picchu jsou vidět všechny úžasné a rozlehlé horní stavby.
	č. 1387	P32608	Sedlo mezi Huayna Picchu a Una Picchu už máme blízko.
	č. 1388	P32609	Vrátnice do inckého města je už za dvěma zatáčkami, tak si můžeme dvě tři minutky oddechnout.
	č. 1389	P32703	Tak. Huayna Picchu je za námi!

	Machu Picchu okolo poledne
	č. 1390	P32704	Pohled k vrcholku s posvátnou skálou Intihuatana.
	č. 1391	P32705	Na domkem strážce Pohřební skály se už z mraků vyloupla i hora Machu Picchu, jejíž jméno dalo název celému zdejšímu inckému městu.
	č. 1392	P32706	Teras a schodů je v Machu Picchu nepočítaně. Jsou tu zkrátka všude.
	č. 1393	P32707	Tahle ještěrka není kamenná. Je živá. Patří do rodu stenocercus.
	č. 1394	P32708	Líba a velké kameny v incké zdi.
	č. 1395	P32709	Huayna Picchu už je za námi! Je to vůbec možné, že jsme tam nahoře byli?
	č. 1396	P32710	Procházíme inckým městem pomalu, abychom si to tady náležitě užili.
	č. 1397	P32711	Pohled dolů k řece Urubambě.
	č. 1398	P32713	Skála Slide Rock už není mokrá a tudíž tak kluzká, jako byla dopoledne.
	č. 1399	P32714	Hory na obzoru viděné skrze incké okno.
	č. 1400	P32715	Nádherné město, nádherné terasy, nádherné stavby!
	č. 1401	P32716	Výhled z uličky ke Chrámu Tří oken.
	č. 1402	P32717	Kampak vedou tyhle dveře?
	č. 1403	P32718	Neuvěřitelně úžasné město je Machu Picchu!
	č. 1404	P32720	Jeden ze mnoha nádherných pohledů na hory okolo Machu Picchu.
	č. 1405	P32721	Terasy pod domkem strážce Pohřební skály s vrcholkem hory Machu Picchu. Je neuvěřitelné, kolik kamení tu museli Inkové pečlivě urovnat.
	č. 1406	P32725	Huayna Picchu se svažuje dolů k Urubambě.
	č. 1407	P32735	Na tuhle klasickou fotku z Machu Picchu se musí čekat ve frontě.
	č. 1408	P32722	Hora Huayna Picchu je klasické pozadí na mnoha fotografiích inckého města.
	č. 1409	P32726pa	Nádherné panoráma inckého Machu Picchu.
	č. 1410	P32732pa	Další pohled na incké město a jeho nádherné okolí.
	č. 1411	P32733	Dole je vidět most přes Urubambu. Aguas Calientes je až za zatáčkou, schované za vysokou horou.

	Stezka Inků a Sluneční brána Intipunku
	č. 1412	P33101	Líba na chodníku Inca Trail pod horou Machu Picchu.
	č. 1413	P33103	Stezka Inků nás dovede k Inti Punku, tedy ke Sluneční bráně, po úbočí hory Machu Picchu.
	č. 1414	P33104	Je neuvěřitelné, jaké nádherné dlážděné chodníky Inkové stavěli. Jsou jich tisíce kilometrů, džunglí i horami, nahoru dolů po celých Andách, od Chile až do Ekvádoru.
	č. 1415	P33105	Přede mnou po tomhle chodníku šlapali po mnozí inčtí poutníci.
	č. 1416	P33107	Incké terasy se táhnou až hluboko pod horu Huayna Picchu, téměř až řece Urubambě.
	č. 1417	P33109	Na Líbu i horu Huayna Picchu v pozadí teď už svítí sluníčko.
	č. 1418	P33111	Ten fantastický incký chodník, Inca Trail, nás pořád pomalu vede mírně nahoru.
	č. 1419	P33114	Jeden z úžasných pohledů na cestě k Inti Punku.
	č. 1420	P33117pa	Inti Punku neboli Sluneční brána je už na dohled.
	č. 1421	P33201	Sluneční brána, Inti Punku, je postavená v horském sedle na inckém chodníku vedoucím do města Machu Picchu.
	č. 1422	P33203	Milovnice sluníčka ve Sluneční bráně.
	č. 1423	P33209	Chodník Inca Trail za bránou Inti Punku vede dolů do údolí. Odtamtud přicházejí ti, co se k Machu Picchu blíží trekováním po Inca Trailu.
	č. 1424	P33208	Inti punku a moje já.
	č. 1425	P33207pa	Panoráma hor na straně Inti Punku odvrácené od inckého Machu Picchu.
	č. 1426	P33302	Urubamba pod Sluneční bránou. Dole vidíte železnici a taky silnici vedoucí od Machu Picchu k Aguas Calientes.
	č. 1427	P33213pa	Pohled k městu Machu Picchu od Sluneční brány. Do stráně se vine silnice po které nás autobusy dovezly z Aguas Calientes k inckému městu a po které nás zase odvezou nazpátek.
	č. 1428	P33306pa	Panoráma zelených hor nad Urubambou pořízené od Sluneční brány dokumentuje nádheru a jedinečnost místa kolem Machu Picchu.
	č. 1429	P33308	Incké ztracené město Machu Picchu je postaveno v sedle mezi dvěma horami. Mezi Machu Picchu (Starou horou) a Huayna Picchu (Mladou horou).
	č. 1430	P33309	Pohled na Machu Picchu od Sluneční brány. Hora za městem není tentokrát Huayna Picchu, alébrž Una Picchu, tedy Děťátko.
	č. 1431	P33310	Od Sluneční brány je pohled na město Machu Picchu úplně jiný, než z Huayna Piccu, ale určitě stejně úžasný a stejně nezapomenutelný.
	č. 1432	P33311	Takhle nějak vidí poprvé Machu Picchu ti, co přicházejí k městu po Inca Trailu. Za městem děťátko Una Picchu a vpravo se zvedá nahoru Huayna Picchu.
	č. 1433	P33307	Líba tentokrát už při návratu od Inti Punku.
	č. 1434	P33312	Sluníčko na cestu ke Sluneční bráně i zpátky svítilo na Líbu celou cestu, což ji učinilo nesmírně spokojenou, neřkuli šťastnou.
	č. 1435	P33316	Musím spěchat dál na sluníčko, když je tady incký chodník ve stínu zeleného porostu.
	č. 1436	P33318	A už jsme zase na okraji města Machu Picchu.
	č. 1437	P33321	Tam odtud, z onoho nevýrazného sedla, jdeme. Tam je Sluneční brána, hlavní incká přístupová cesta do města Machu Picchu.
	č. 1438	P33401	Když si tu někde chvíli sednete, hledíte dolů na město pod sebou skoro bez dechu.

	Machu Picchu odpoledne
	č. 1439	P33402	Prostě neskonalá nádhera! Atmosféra tohohle bájného inckého města je jen těžko popsatelná.
	č. 1440	P33403	Líba nad zase trochu jiným Machu Picchu, tentokrát už zalitým sluncem.
	č. 1441	P33404	Jak Líba říkala, domky stačí jen opatřit střechou a můžou tu zase bydlet.
	č. 1442	P33405	Teď odpoledne je už po terasách a uličkách Machu Picchu rozptýleno turistů víc než dost.
	č. 1443	P33406	Zdi, okna, průchody, uličky, terasy, schody nahoru či dolů, to všechno Inkové dokonale zasadili do zdejší přírodní scenérie.
	č. 1444	P33407	Turisté v Královském paláci a při výstupu k Intihuataně, k inckému lapači Slunce.
	č. 1445	P33408	Vrcholek s Intihuatanou a část centrálního Posvátného nádvoří.
	č. 1446	P33411	Obytná čtvrť Machu Picchu.
	č. 1447	P33412	Pohled na domek strážce Pohřební skály. Za ním vykukuje hora Machu Picchu.
	č. 1448	P33415	Líba v hlavní bráně do vnitřního inckého Machu Picchu.
	č. 1449	P33416	Líba, ulička, Huyana Picchu a hory v pozadí.
	č. 1450	P33417	Procházíme městem zase někudy jinudy, než předtím.
	č. 1451	P33418	Nasadit střechu a bydlí se!
	č. 1452	P33419	Okno do teras.
	č. 1453	P33421	Ulička úzká, uzounká.
	č. 1454	P33422	Nahoru k Intihuataně už podruhé nepůjdeme, když je tam tolik lidí.
	č. 1455	P33423	Jejda! Odkudpak to Líba vyšla?
	č. 1456	P33425	Krása inckého města ve mně zanechává nesmazatelnou stopu.
	č. 1457	P33426	Sluneční chrám. Tentokrát v odpoledním slunci.
	č. 1458	P33427	Všechny dveře či okna na Machu Picchu někam vedou.
	č. 1459	P33429	Líba, sluníčko, město Inků a hory.
	č. 1460	P33430	Stále je kudy chodit, stále je na co se dívat.
	č. 1461	P33431	Machu Picchu za odpoledního slunce je zase úplně jiné, než ráno za deště a mlhy. I jiné než kolem poledne, kdy bylo ještě zataženo.
	č. 1462	P33432	Opět domek strážce Pohřební skály s horou Machu Picchu. Je vyfotografovaný už poněkolikáté a přece vypadá zase jinak.
	č. 1463	P33433	Kromě na Líbu se tady můžete podívat do dálky na nevýrazné sedlo se Sluneční bránou (Inti Punku), kdu vedla hlavní přístupová cesta k Machu Picchu. Cesta, po níž jsme tam taky šli, je místy rovněž vidět.
	č. 1464	P33434	Pro Machu Picchu typická orchidej, které Inkové říkali "tahua tahua".
	č. 1465	P33435	Není to prostě nádhera? Machu Picchu je nepředstavitelně úžasné. Abyste to pochopili, musíte tam být.
	č. 1466	P33437	Opět hora Machu Picchu a terasy pod domkem strážce Pohřební skály.
	č. 1467	P33438	Pohled do jedné z uliček i k horám za ní.
	č. 1468	P33439	Sluníčko v Machu Picchu. Sluníčkem myslím pochopitelně Líbu.
	č. 1469	P33440	Přes kamenné zemědělské terasy půjdeme pomalu k východu.
	č. 1470	P33441	Zemědělské terasy Machu Picchu a já. Teras jsem napočítal od shora dolů víc než stovku. Všechny najednou ale odnikud vyfotit nelze.
	č. 1471	P33442	Jeden z posledních nezapomenutelných pohledů na úžasné ztracené a znovu objevené město Inků.
	č. 1472	P33443	Kolem strážních domků míříme k východu.
	č. 1473	P33444	Hloubka údolí a výška hor okolo Machu Picchu.
	č. 1474	P33445	Odpoledne se nachýlilo. Tahle strana města už je ve stínu.
	č. 1475	P33446	Dole u Urubamby se už připravuje vlak, který nás zase odveze.
	č. 1476	P33601	Zatímco náš autobus sjížděl dlouhými oblouky postupně dolů k Urubambě, tenhle indiánský kluk zárověň běžel, jak nejrychleji mohl, rovnou dolů. Dole na mostě byl včas, aby k nám mohl přistoupit a vybrat si od nás pár drobných.
	č. 1477	P33602	Loučíme se s Machu Picchu a loučí se s námi i indiánský běžec.

	Muzeum zlata a zbraní v Limě
	č. 1478	P34201	Líba před budovou Muzea zlata v Limě.
	č. 1479	P34202	Muzeum zlata je zároveň i muzeem zbraní.
	č. 1480	P34203	Muzeum zbraní má ukázky větších ráží venku pod širým nebem.
	č. 1481	P34204	Líba se usmívá. Že by si už vybrala nějaký kus zlata jako suvenýr?

	Lima, čtvrť Barranco
	č. 1482	P34303	Červený dvoupatrový dům, což jistě poznáte sami.
	č. 1483	P34304	Pěší zóna v limské čtvrti Barranco.
	č. 1484	P34305	Obchůdky, krámky i hospůdky.
	č. 1485	P34306	Kostel La Santisima Cruz, tedy kostel Nejsvětějšího kříže.
	č. 1486	P34307	Líba mezi stánky, když si výjimečně zrovna něco neprohlíží.
	č. 1487	P34309	Peruánské děti.
	č. 1488	P34310	V limské čtvrti Barranco chce nejspíš Líba ještě něco utratit.
	č. 1489	P34311	Čtvrť Barranco v Limě je krásná svou parkovou úpravou a honosnými domy ze španělských dob.
	č. 1490	P34312	Limská zmrzlinářka neprodává jenom zmrzlinu, ale i jiné laskominky.
	č. 1491	P34315	Pohled do jednoho z parků ve čtvrti Barranco.

	Lima, centrum Larcomar ve čtvrti Miraflores
	č. 1492	P34401	Nad Pacifikem se nese těžký opar a snáší se pomalu i tma.
	č. 1493	P34403	Limské nákupní centrum Larcomar.
	č. 1494	P34404	Paraglidista nad hotelem Marriot.
	č. 1495	P34405	Poslední pohled na lehce potemnělý Pacifik.
	č. 1496	P34408	Líba i Vláďa nemají nic nakoupeno, nic zajímavého jsme tu nenašli. Tady už bylo na nákup suvenýrů pozdě.
	č. 1497	P34406	Na téhle vyhlídce se postupně scházíme a loučíme se s Limou, krásnými peruánskými památkami i milými Peruánci, potomky Inků.

Osobní fotogalerie - Lubomír Prause

Peru a Bolívie (2006)

přehled fotografií a popisků